Nejlepším místem pro start této procházky je centrum města Kutná Hora. Celá trasa měří 11,4 kilometrů a část jí vede i po naučné stezce kolem Kutné Hory.

Na cestu se vydejte po modré turistické značce od informačního centra na Palackého náměstí v Kutné Hoře a dojdete po ní až pod vrchol Kaňk, kde se napojíte na značení naučné stezky.

Národní přírodní památka a geologicky zajímavá lokalita Kaňk se nachází asi tři kilometry severovýchodně od centra Kutné Hory a přibližně 700 metrů jihovýchodně od vrcholu Kaňku (352 m.n.m.). Asi před 90 miliony let severu moře postupně zaplavilo celou severní část Čech. Kaňk byl v té době ostrovem. Ostrovů ovšem bylo více – dodnes jsou zpravidla patrné jako kopce složené z pevnějších hornin. Příboj z nich odlamoval kusy hornin a omílal je do valounů. Tyto usazeniny (příbojová facie) byly odkryty v rulovém lomu na Kaňku. Tabule naučné stezky jej označují Na Vrších, v literatuře se s ním setkáme
jednoduše pod názvem Kaňk.

Naučná stezka vás dovede ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě a povede vás pak ještě dále až ke žluté turistické značce pod vrchol Velkého Kuklíku a žlutou pak ještě vystřídá zelená značka, tentokrát pod vrcholem Malého Kuklíku. Po zelené pak dojdete na křižovatku k soše bezhlavého Jana a kolem Sklenářova dolíku zase zpět do Kutné Hory.

Lesopark Sklenářův dolík, který najdete v Kutné Hoře v městské části Žižkov, se díky kutnohorským neziskovkám proměnil v odpočinkové místo pro veřejnost. Byly zde vybudovány cesty s prašným povrchem, vznikla naučná stezka a několik odpočinkových míst se stoly a lavičkami.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě postavil kolínský stavitel Jan Sklenář v letech 1905–08. Tuto velkolepou pseudorománskou stavbu vystavěl podle projektu Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z Prahy, kteří z nařízení c. k. Ministerstva kultu a učby přepracovali původní projekt od architekta Bedřicha Münzbergera.

Stavebníkem kostela byl Velkostatek Kolín – Patronátní úřad v Býchorech, náklady na jeho stavbu ve výši 225 000 korun byly kompletně hrazeny z vlastního zádušního jmění kostela (mylně se v okolí traduje, že stavbu finacoval tehdejší světský patron stavby, houslový virtuos Jan Kubelík, pobývající na svém zámku v Býchorách). Zajímavostí je, že jako kamenický učeň zde pracoval pozdější prezident Antonín Zápotocký. Slavnostně byl kostel vysvěcen jako Nanebevzetí Panny Marie dne 24. května 1914 za účasti královéhradeckého biskupa Josefa Doubravy. Dlouhodobě mírně chátrající stavba má zásadní problém se statikou svého založení, v letech 2009–10 proběhla oprava střechy.