Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Naučná stezka údolím říčky Vrchlice

Kutná Hora

Romantika s poučením

Malebné romantické údolí říčky Vrchlice láká k výletům v kteroukoli roční dobu. Zamiloval si je dokonce i spisovatel Emil Frýda, který vešel do dějin literatury jako Jaroslav Vrchlický. Na této trase ale nenajdete jen úchvatné přírodní scenérie, dozvíte se i spoustu informací o místní historii a fauně i flóře. Údolím vede naučná stezka, která vás seznámí se starými doly, štolami, mlýny či přírodními zajímavostmi. Na konci údolí dokonce objevíte malebné vodopády.

Údolím Vrchlice vedla před 2. světovou válkou poutní stezka na zámek Roztěž. Jako připomínka na tyto časy stojí na začátku údolí barokní Boží muka. Během středověku zde bylo vykutáno i několik štol. Jsou to průzkumné štoly a v několika z nich se dokonce těžila po nějakou dobu i ruda.

Naučná stezka vede většinou po asfaltové nebo zpevněné štěrkové komunikaci, nebo po lesních cestách a pěšinách. Trasa není speciálně značena, vede převážně po červené turistické značce, jen pod hrází Velkého rybníka z ní na čas odbočuje. Na každém panelu naleznete návod, kudy dále pokračovat.

Naučná stezka není bezbariérová. S kočárkem se celá trasa projet dá, ale je třeba občas počítat s náročnějším terénem (skalní stupně, výmoly apod.).

Velký rybník tvoří dnes jeden z nejvýznamnějších krajinných prvků v údolí. Vznikl už ve středověku a to jako zásobárna vody pro pohon strojů v kutnohorských dolech. Obnoven byl pak roku 1850 kvůli mlýnům. Jeho hráz dosahuje výšky až 16 metrů. Ozdobou údolí jsou také dva vodopády, které vznikly uměle na protilehlých postranních výpustích při bocích hráze. Celková výška je 3,5 metru u levostranného, a 7 metrů u pravostranného. Kolem levého vede turistická trasa, k pravostrannému musíte přístupovou trasou brodem přes potok. Levý tvoří vodní proud, který padá kaskádovitě a přímočaře stéká přes ukloněné břidlice. Pravý je divočejší, vysekán byl v podobě ukloněného koryta, zakončeného štěrbinou se třemi stupni, které mění tvar a šířku.

Jedna cesta má celkem 2,5 km, ale počítat musíte i s návratem. Zpět se můžete vydat po stejné trase nebo zvolit některou z alternativ, která vás dovede třeba ke kostelu Nejsvětější Trojice v Kutné Hoře.

Doporučujeme:

Bohužel musíme uvést, že cestou není žádné občerstvení. Občas narazíte na otevřený Kiosek u Saláků.

Svačinu a vodu si vezměte do batůžku. Želvičku si tam dávat nemusíte, třeba nějakou potkáte cestou.

Trasa výletu

https://frame.mapy.cz/s/nahobevagu

Trasa výletu

► Obtížnost: Lehká

V blízkosti
najdete

Kostel sv. Ondřeje

Kutná Hora

Kostel sv. Jakuba

Kutná Hora

Poutní kostel sv. Anny

Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kutná Hora

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana Nepomuckého je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Projekt kostela zpracoval „císařský“ architekt F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou nepomáhal K. I. Dientzenhofer. Je jediným kutnohorským kostelem, který byl postaven a vybaven v jediném stylu pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu. Stavbu financovala kutnohorská obec z výnosů záduší a za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobě.

Zjistit více

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Impozantní palác s barokní fasádou, který tvoří dominantu Palackého náměstí, pamatuje nejdávnější počátky města. Archeologické nálezy dokládají, že v závěru 13. století zde stál věžový dům, jehož gotická věž sloužila k bydlení, ale také k obranným účelům, neboť v areálu domu se nacházel výrobní objekt, kde se zřejmě hutnilo stříbro. Později byly k tomuto „základu“ připojeny ještě další objekty.

Zjistit více