Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Kostel sv. Petra a Pavla

Čáslav

Prvopočátky stavby kostela, který je dominantou Čáslavi, spadají do 12. století. Kostel prošel řadou stavebních úprav v průběhu šesti století do dnešní podoby. V roce 1910 zde byly v podvěžní kapli nalezeny ostatky Jana Žižky z Trocnova. Velkým lákadlem pro návštěvníky je také vyhlídková věž.

Prvním kostelem v Čáslavi byl románský kostel sv. Michala. Kostel byl postaven asi v polovině 12. století. Pánové z Chlumu, zakladatelé tohoto románského kostelíka, vyjádřili tímto aktem svůj nárok na držené území. V kostele je dokonce dosud pochován jeden z příslušníků tohoto rodu, Jistislav. Později se kolem kostela začala rozrůstat osada, a po založení města Čáslavi, což bylo po roce 1248, rozhodla místní obec o vybudování nového většího chrámu. Zhruba v polovině 14. století bylo postaveno nové kostelní trojlodí a současně byla vybudována kaple sv. Anny, dříve kaple Panny Marie Bolestné.

Z vnějšku téměř neviditelný románský kostelík sv. Michala tak splynul s větší stavbou a nyní tvoří zákristii děkanského kostela. Pravděpodobně tehdy došlo k novému vysvěcení kostela, který od té doby nese jména apoštolů Petra a Pavla. Už od počátku bylo v kostele osm oltářů. První vznikly v letech 1358 a 1360, r. 1362 zde byl umístěn oltář sv. Kateřiny, v r. 1387 vznikl samostatný oltář sv. Zikmunda, v r. 1389 oltář sv. Mikuláše, v r. 1390 oltář sv. Leonarda, sv. Felixe a sv. Adaukta. Z r. 1391 pochází zmínka o již dříve existujícím oltáři Panny Marie a v r. 1404 vznikl oltář sv. Kříže. Roku 1405 vznikl oltář sv. Petra a Pavla. Počet oltářů svědčí mimo jiné o dostatku finančních prostředků místních stavů. Počátkem 15. stol., byla do nároží mezi jižním bokem presbyteria a východní zdí jižní lodi vestavěna věž. Její dostavba začala roku 1491 a skončila roku 1506, kdy byla na věž posazena korouhvička. Po požáru v roce 1452 došlo k některým opravám a úpravám. Na severní straně vznikl přístavek s klenbou o třech polích. Okna na této straně byla zazděna a zakryta střechou přístavku. Další požár v roce 1522 kostel silně poškodil. V roce 1537 proto byly zahájeny rozsáhlé úpravy. Byly nově zbudovány pilíře a klenba stavby, došlo k úpravě přední části západního průčelí s portálem a severozápadní nároží kostela bylo zpevněno mohutným opěrným prvkem. Stavební úpravy probíhaly do r. 1539. Během úprav získal kostel také novou stanovou střechu a bylo zvýšeno vřetenovité schodiště u. V této podobě existuje kostel sv. Petra a Pavla vlastně dodnes, architektonické zásahy provedené v době baroka jsou nepodstatné a řada z nich byla eliminována při rozsáhlé opravě v letech 1908—11. Při třetím požáru v r. 1600 byl zničen krov věže, ale již v roce 1602 měla věž krov nový, s krytinou z mědi. V letech 1618—43 byl kostel několikrát vydrancován. Další požár o sto tři roky později zničil znovu krov věže. V rámci opravy, dokončené přibližně v roce 1727, byl pořízen nový krov, vybudován byt hlásného a věž osazena hodinami. Během 18. století bylo také vyměněno staré vnitřní zařízení kostela za nové, barokní. Dnešní podoba pochází z přestavby v letech 1910-1911 vedené architektem Kamilem Hilbertem. Při rekonstrukci byly v zazděném výklenku v podvěžní kapli objeveny ostatky snad Jana Žižky z Trocnova.

Mapa

V blízkosti
najdete

Otakarova bašta

Čáslav

Čáslavská synagoga

Čáslav

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Věž Práchovna

Na skalním břehu řeky Labe se tyčí hranolová pozdně gotická kamenná věž zvaná Práchovna. Postavena byla v první polovině 15. století a v současné době slouží jako vyhlídková věž.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více