Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Projekt kostela zpracoval „císařský“ architekt F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou nepomáhal K. I. Dientzenhofer. Je jediným kutnohorským kostelem, který byl postaven a vybaven v jediném stylu pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu. Stavbu financovala kutnohorská obec z výnosů záduší a za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobě.

V souvislosti s oslavami svatořečení Jana Nepomuckého (v roce 1729) kutnohorská městská rada rozhodla o výstavbě městského kostela a z velké části ji také financovala. Stavba byla zahájena o svátku sv. Jana Nepomuckého dne 16. května 1734. Vedl ji místní zednický mistr Jan Jakub Vogler, který předtím spolupracoval jako polír s Janem Blažejem Santinim-Aichelem v Sedlci, v Želivi a na Zelené hoře. Po jeho smrti od r. 1743 stavba pokračovala pod vedením Jana Domažlického.

Průčelí budovy zdobí sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa umístěné v postranních nikách. Kostel sloužil a byl udržován jako filiální kostel církve římskokatolické. Po dokončení kutnohorské reálky (na ne-dalekém Komenského náměstí v roce 1857) se stal kostelem studentským. V roce 1951 byla liturgická funkce kostela náhle ukončena a církevní správa byla donucena kostel bezplatně pronajmout městu. Vybavení interiéru bylo narychlo zčásti uloženo v církevních depozitářích nebo převezeno do jiných kostelů v okolí. Kostel pak sloužil jako sklad civilní obrany, požární zbrojnice a k ukládání stavebního odpadu. Součásti vybavení, které nebylo možné přemístit, byly pak vandalsky ničeny a částečně i rozkradeny.

Náročná rekonstrukce kostela probíhala od roku 1980, bylo provedeno statické zajištění kleneb i obvodových zdí, rekonstrukce krovu a střechy, obnova hlavního průčelí včetně restaurátorských prací a obnova fasád. Interiér byl nově restaurován v letech 1997 – 2000 nákladem téměř 13 milionů korun.

Nástropní malba ztvárňuje legendu o sv. Janu Nepomuckém od J. Riedelmayera a F. X. Palka. Vnitřní prostor překvapí příjemným měkkým světlem a komorní atmosférou.

Hlavní oltář z roku 1754 pravděpodobně pochází z díly nejvýznamnějšího pražského sochaře doby rokoka a barokního klasicismu Františka Ignáce Platzera. Oltář je zasvěcen Janu Nepomuckému, jeho atributem je jazyk ve svatozáři umístěný nad svatostánkem. Původní oltářní obraz F. X. Palka byl silně poškozen, proto byl v roce 1886 nahrazen obrazem na stejné téma od Emanuela Dítě.

Kostel nadále zůstává v majetku církve římskokatolické, dne 2. června 2000 byl nově vysvěcen a bude příležitostně sloužit k liturgickým účelům. Zároveň je dlouhodobě pronajat městu Kutná Hora ke kulturním účelům, především k pořádání koncertů.

Vstup do kostela je umožněn přes Spolkový dům. Otevřeno celoročně každý den.

Mapa

V blízkosti
najdete

Kostel sv. Ondřeje

Kutná Hora

Kostel sv. Jakuba

Kutná Hora

Poutní kostel sv. Anny

Kutná Hora

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele

Unikátní památka UNESCO – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách. Spolu se sedleckou kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Katedrála byla vystavěna mezi lety 1290 – 1320 a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky.

Zjistit více

Bartolomějské návrší

Děkanský chrám sv. Bartoloměje je dominantou a nejcennější památkou Kolína. Raně gotický chrám byl založen v polovině 13. století. Jeho výstavba probíhala v několika etapách na objednávku krále Přemysla Otakara II. a jeho následovníků až do počátku 14. století.

Unikátní je celý areál tzv. chrámového návrší, který prošel v letech 2018 – 2020 rozsáhlou revitalizací. Najdete zde zejména kostnici s bohatou ornamentální výzdobou či budovu bývalé farní školy s interaktivní expozicí. Zvonice ukrývá chrámový poklad i lapidárium a poskytuje vyhlídku na centrum města, zelené parkány zvou k procházce a relaxaci u bylinkové zahrádky či v rozariu.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více