Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Bývalý letohrádek Belveder

Vysoká – 

Kutná Hora

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Slavnostní otevření letohrádku a vysvěcení kaple kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a pozdějším 5. královéhradeckým biskupem P. Tobiáše Janem Beckerem se uskutečnilo 24. června 1697. Hrabě František Antonín Špork ho pojal v opravdu velkolepém stylu. Sešlo se na něj nejen mnoho šlechty, ale pozval i na 20 000 poddaných z malešovského panství. Hosté mohli popíjet víno, které teklo z mramorové kašny v přízemí letohrádku místo vody, vypili 60 sudů piva, upečeni byli dva jeleni, vůl nadívaný kachnami, husami a koroptvemi, k tomu bylo upečeno 5000 pecnů chleba. V Augšpurku (něm. Augsburgu) bylo na paměť události vyraženo 1000 kusů pamětních medailí ze slitiny stříbra a cínu, na jejichž líci byl zobrazen letohrádek, na rubu pak křest Kristův a sv. Trojice, doplněný nápisem: FUNDAVIT FRANC. ANTO S. R. J. COMES DE SPORK A. 1697.

Mapa

V blízkosti
najdete

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Kutná Hora

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele

Kutná Hora

Kaple všech svatých s kostnicí

Kutná Hora

Jezuitská kolej s Galerií Středočeského kraje

Kutná Hora

Areál zámku a muzea Kačina

Kutná Hora

Kamenný dům

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Starý židovský hřbitov

Starý židovský hřbitov, rozkládající se mezi ulicemi Kmochovou a Sluneční, skrývá přibližně na 1 ha přes dva a půl tisíce náhrobků. Pohřbívalo se zde až do roku 1887. Po starém židovském hřbitově v Praze je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.

Zjistit více

Vlašský dvůr

Vlašský dvůr býval právem nazýván „klenotem“ koruny českých panovníků a jeho půvab a šarm přetrval do dnešních dnů. Vlašský dvůr je bývalá královská mincovna a královský palác, národní kulturní památka celoevropského významu, s tisíciletou historií.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více