Tenhle výlet může mít několik variant a každá z nich vás seznámí se zbytky hradu Sion. My vás seznámíme s výletem, který vás povede okružní naučnou stezkou v délce 9,5 kilometru.

Naučná stezka začíná v Chlístovicích u autobusové zastávky a vede kolem kostela sv. Ondřeje. Pak pokračujte údolím říčky Vrchlice a vystoupejte pár metrů ke zřícenině hradu.

Poté co se nabažíte historie zříceniny a zahrajete si na jeho dobývání, tak sejděte strmým klesáním opět k Vrchlici. Cesta vede podél břehu a míjí lávku a stoupá vpravo. Poté vystoupejte k lesu a po jeho okraji pokračujte necelý kilometr. Lesem pak půjdete až k osadě Maxovna. Z Maxovny vás stezka dovede až k rybníku a památníku bitvy u Malešova. Od památníku vyjděte k železničnímu přejezdu a sejděte k mlýnu Rákosov. Od mlýna dojdete lesíkem až do malebné obce Malešov.

Dále cestou míjíte židovský hřbitov. Vystoupáte křivolakou asfaltkou ven z obce, kde se cesta mění na cestičku v poli, po 250 metrech dorazíte k silnici a čeká vás asi 700 metrů nudného úseku. Přijdete k obci Polánka, za značkou obce projděte mezi domy na červenou značku a sejděte na pěšinu, která vás dovede zpět k Vrchlici. Přejděte lávku a pokračujte širokou lesní cestou proti proudu. Ocitnete se v pěkném údolí a podél Vrchlice dojdete k lávce a zpět do Chlístovic, kde naučná stezka končí. V Chlístovicích si můžete ještě prohlédnout kopii šibenice, na které byl 9. 9. 1437 v Praze oběšen husitský hejtman Jan Roháč z Dubé.

Sion je zřícenina hradu, která se nachází jeden kilometr východně od obce Chlístovice, vzdálené zhruba 8 km jihozápadně od Kutné Hory. Vystavěn byl pravděpodobně v letech 1426–1427 husitským hejtmanem Janem Roháčem z Dubé, kterého zde po čtyřměsíčním obléhání v roce 1437 zajalo královské vojsko pod velením hofmistra Hynce Ptáčka z Pirkštejna. Po kapitulaci obránců byl hrad vypálen a přešel do vlastnictví římskoněmeckého císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského. Svými fortifikačními prvky hrad náleží k předním výdobytkům husitského stavitelství, které stojí na počátku vývoje novověkých evropských opevňovacích systémů.

Dnes jsou zde k vidění zbytky obvodového zdiva, příkopy a valy. U zříceniny se v průběhu roku konají rytířské hry. V údolí pod zbytky hradu je k vidění pamětní deska s reliéfem Jana Roháče z Dubé. Deska zde byla osazena tajně za okupace (J. Vávra 1937) a navozuje tu atmosféru dávných časů, které měnily dějiny Čech.

Dobytý hrad už nebyl nikdy opraven. V roce 1870 nechal majitel panství zbořit poslední zbytky zdiva, aby se ruina nestala místem národních shromáždění Čechů. V letech 1962-1965 byl na hradě proveden archeologický průzkum.