Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Vlašský dvůr býval právem nazýván „klenotem“ koruny českých panovníků a jeho půvab a šarm přetrval do dnešních dnů. Vlašský dvůr je bývalá královská mincovna a královský palác, národní kulturní památka celoevropského významu, s tisíciletou historií.

Původní opevněné sídlo z konce 13. století bylo přestavěno v centrální královskou mincovnu králem Václavem II. v roce 1300. Součástí mincovní reformy bylo uzavření malých mincoven roztroušených po celém Českém království a zavedení nové mince, tzv. pražského groše. Výroba této měny byla soustředěna do blízkosti nejbohatšího zdroje stříbra v zemi – do nově zřízené mincovny ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře, která tak získala výsadní postavení v celém království. Král Václav IV., který si Kutnou Horu oblíbil a často zde pobýval, si Vlašský dvůr přizpůsobil potřebám panovnického sídla – nechal přistavět královský palác, jehož součástí byly jeho soukromé i reprezentativní prostory, a kapli sv. Václava. Nová královská rezidence se stala místem konání důležitých dějinných událostí: v roce 1409 zde byl podepsán Dekret kutnohorský, v r. 1444 zde byl budoucí český král Jiří z Poděbrad zvolen nejvyšším hejtmanem východočeských landfrýdů a v r. 1448 zemským správcem, v roce 1471 zde byl mladičký polský princ Vladislav Jagellonský zvolen za českého krále. Později Vlašský dvůr postupně začal ztrácet na významu a další rozsáhlé a nákladné přestavby se dočkal až na konci 19. století pod vedením architekta Ludvíka Láblera. Novogotická rekonstrukce dala Vlašskému dvoru dnešní podobu a obnovila původní vznešenost, lesk a noblesu královského sídla.

Vlašský dvůr nabízí tři prohlídkové trasy s interaktivním prvky, které ocení nejen dětský návštěvník, ale i hravý dospělý: „Záhadu ztraceného stříbra“, „Královskou mincovnu“ a „Královský palác“. V prvním zmiňovaném si vyzkoušíte průchod chodbičkou jako havíř a seznámíte se s kutnohorskou pověstí o ztraceném pokladu. V Královské mincovně uvidíte zajímavou expozici mincí ražených ve Vlašském dvoře, ukázku středověké techniky ražby mince a cestu stříbrné rudy do podoby pražského groše. Třetí prohlídková trasa vás s průvodcem provede audienční síní, královskou kaplí s unikátní výzdobou a na závěr se podíváte do filmových komnat panovníků vztahujících se ke Kutné Hoře. Na chodbách se můžete seznámit s kutnohorskými osobnostmi a historií městské správy. V návštěvnickém centru a části „Letem kutnohorským světem“ na chvíli spočinout před prohlídkou s průvodcem nebo zde můžete načerpat další informace o Kutné Hoře, o místních památkách, nebo o celém průběhu rekonstrukce nových expozic.

Mapa

V blízkosti
najdete

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Kutná Hora

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele

Kutná Hora

Kaple všech svatých s kostnicí

Kutná Hora

Jezuitská kolej s Galerií Středočeského kraje

Kutná Hora

Areál zámku a muzea Kačina

Kutná Hora

Kamenný dům

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Chrám sv. Barbory

Chrám svaté Barbory, klenot pozdní gotiky a jedna ze čtyř staveb katedrálního typu v Čechách, je spolu s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele a historickým centrem Kutné Hory zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Zjistit více

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Muzeum lidových staveb

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek.

Zjistit více