Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele

Sedlec – 

Kutná Hora

Unikátní památka UNESCO – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách. Spolu se sedleckou kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Katedrála byla vystavěna mezi lety 1290 – 1320 a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky.

Po husitském vpádu v 15. století zůstala katedrála v ruinách, přesto působila natolik monumentálně, že získala v roce 1681 označení „Splendissima Basilica“ – nejskvostnější bazilika. Na přelomu 17. a 18. století byla katedrála řádem cisterciáků opravena v barokně-gotickém stylu Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Ten do stavby vetkl světově unikátní samonosné stavební prvky – klenbu zvanou „česká placka“ a točité schodiště. Po zrušení Sedleckého kláštera Josefem II. a etablování tabákové továrny v jeho bývalých budovách začala katedrála sloužit jako římskokatolický farní kostel.

V chrámu najdeme vzácné umělecké památky, např. obrazy Petra Brandla, Michaela Leopolda Willmanna, Jana Kryštofa Lišky aj. Katedrála má přístupné první podkroví, jímž je možné projít až na kůr západního průčelí. Chrámová pokladnice ukrývá jeden z nejvzácnějších klenotů střední Evropy – originál Sedlecké monstrance. Podle posledních poznatků se jedná o jednu z nejstarších dochovaných gotických monstrancí na světě.

Více informací o katedrále, prohlídkách a otevírací době najdete na webových stránkách.

Mapa

V blízkosti
najdete

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Kutná Hora

Kaple všech svatých s kostnicí

Kutná Hora

Jezuitská kolej s Galerií Středočeského kraje

Kutná Hora

Areál zámku a muzea Kačina

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Hrádek – České muzeum stříbra a středověký důl

První zmínky o Hrádku, tehdy ještě v podobě opevněné dřevěné tvrze, pocházejí již z roku 1312. Z této tvrze ji na hrádek – vrcholně gotické sídlo, nechal přestavět kutnohorský královský rychtář Václav z Donína v letech 1400 – 1420.

Zjistit více

Vlašský dvůr

Vlašský dvůr býval právem nazýván „klenotem“ koruny českých panovníků a jeho půvab a šarm přetrval do dnešních dnů. Vlašský dvůr je bývalá královská mincovna a královský palác, národní kulturní památka celoevropského významu, s tisíciletou historií.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více