Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Kamenný dům

Kutná Hora

Kamenný dům je postaven na předhusitských základech a v dnešní době patří mezi nejvýznamnější památky pozdně gotické architektury v Evropě. Kamenný dům je zároveň součástí městské památkové rezervace zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dům patřil měšťanovi Prokopovi Kroupovi, který byl roku 1499 povýšen do šlechtického stavu.

Bohatě zdobený kamenný štít domu je prací mistra Brikcího Gauskeho z Vratislavi. Roku 1839 byl dům upraven a v letech 1900-1902 regotizován architektem Láblerem. Při obnově byla například doplněna socha Madony od profesora J. Kastnera.

Pro návštěvníky jsou v Kamenném domě připraveny dvě stálé expozice:

Královské horní město – měšťanská kultura a život v 17.-19. století

Tato stálá výstava seznamuje návštěvníky se životem měšťanstva v horním městě. V přízemí domu jsou vystaveny předměty spojené s kutnohorskými cechy. Zajímavá je i černá kuchyně a měšťanský salón nebo část mapující církevní řády, které působily v Kutné Hoře. Nejnověji se expozice věnuje také spolkové činnosti města.

Lapidárium: Umění kameníků středověké Kutné Hory

Lapidárium bylo otevřeno v roce 2010 a nachází se v prostoru dvoupatrových sklepů domu, do kterých se vstupuje schodištěm z čelního loubí. Návštěvník se v něm může seznámit s unikátním souborem kamenných plastik a architektonických článků z nejvýznamnějších gotických památek Kutné Hory.

Pro návštěvníky jsou připraveny dvě stálé expozice: 

Královské horní město – měšťanská kultura a život v 17.-19. století

Tato stálá výstava seznamuje návštěvníky se životem měšťanstva v horním městě. V přízemí domu jsou vystaveny předměty spojené s kutnohorskými cechy, jako jsou praporce nebo slavnostní číše. Zajímavá je i černá kuchyně a měšťanský salón nebo část mapující církevní řády, které působily v Kutné Hoře. Nejnověji se expozice věnuje také spolkové činnosti města.

Lapidárium: Umění kameníků středověké Kutné Hory

Lapidárium bylo otevřeno v roce 2010 a nachází se v prostoru dvoupatrových sklepů domu, do kterých se vstupuje schodištěm z čelního loubí. Návštěvník se v něm může seznámit s unikátním souborem kamenných plastik a architektonických článků z nejvýznamnějších gotických památek Kutné Hory.

Více informací o otevírací době se dozvíte na webových stránkách Českého muzea stříbra.

Mapa

V blízkosti
najdete

Kostel sv. Ondřeje

Kutná Hora

Kostel sv. Jakuba

Kutná Hora

Poutní kostel sv. Anny

Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kutná Hora

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Synagoga a bývalá židovská škola

Kolínská synagoga je největší synagogou postavenou u nás do 18. století. Pokud nepočítáme Prahu, tak se jedná o nejstarší a nejcennější památku svého druhu v Čechách. Postavena byla na místě starší dřevěné modlitebny již na přelomu 14. a 15. století jak dokládá letopočet a nápis na pamětním kamenu vloženém do východního průčelí.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více