Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Vlašský dvůr býval právem nazýván „klenotem“ koruny českých panovníků a jeho půvab a šarm přetrval do dnešních dnů. Vlašský dvůr je bývalá královská mincovna a královský palác, národní kulturní památka celoevropského významu, s tisíciletou historií.

Původní opevněné sídlo z konce 13. století bylo přestavěno v centrální královskou mincovnu králem Václavem II. v roce 1300. Součástí mincovní reformy bylo uzavření malých mincoven roztroušených po celém Českém království a zavedení nové mince, tzv. pražského groše. Výroba této měny byla soustředěna do blízkosti nejbohatšího zdroje stříbra v zemi – do nově zřízené mincovny ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře, která tak získala výsadní postavení v celém království. Král Václav IV., který si Kutnou Horu oblíbil a často zde pobýval, si Vlašský dvůr přizpůsobil potřebám panovnického sídla – nechal přistavět královský palác, jehož součástí byly jeho soukromé i reprezentativní prostory, a kapli sv. Václava. Nová královská rezidence se stala místem konání důležitých dějinných událostí: v roce 1409 zde byl podepsán Dekret kutnohorský, v r. 1444 zde byl budoucí český král Jiří z Poděbrad zvolen nejvyšším hejtmanem východočeských landfrýdů a v r. 1448 zemským správcem, v roce 1471 zde byl mladičký polský princ Vladislav Jagellonský zvolen za českého krále. Později Vlašský dvůr postupně začal ztrácet na významu a další rozsáhlé a nákladné přestavby se dočkal až na konci 19. století pod vedením architekta Ludvíka Láblera. Novogotická rekonstrukce dala Vlašskému dvoru dnešní podobu a obnovila původní vznešenost, lesk a noblesu královského sídla.

Vlašský dvůr nabízí tři prohlídkové trasy s interaktivním prvky, které ocení nejen dětský návštěvník, ale i hravý dospělý: „Záhadu ztraceného stříbra“, „Královskou mincovnu“ a „Královský palác“. V prvním zmiňovaném si vyzkoušíte průchod chodbičkou jako havíř a seznámíte se s kutnohorskou pověstí o ztraceném pokladu. V Královské mincovně uvidíte zajímavou expozici mincí ražených ve Vlašském dvoře, ukázku středověké techniky ražby mince a cestu stříbrné rudy do podoby pražského groše. Třetí prohlídková trasa vás s průvodcem provede audienční síní, královskou kaplí s unikátní výzdobou a na závěr se podíváte do filmových komnat panovníků vztahujících se ke Kutné Hoře. Na chodbách se můžete seznámit s kutnohorskými osobnostmi a historií městské správy. V návštěvnickém centru a části „Letem kutnohorským světem“ na chvíli spočinout před prohlídkou s průvodcem nebo zde můžete načerpat další informace o Kutné Hoře, o místních památkách, nebo o celém průběhu rekonstrukce nových expozic. Více o Vlašském dvoře se dozvíte na webových stránkách Průvodcovské služby Kutná Hora.

Mapa

V blízkosti
najdete

Kostel sv. Ondřeje

Kutná Hora

Kostel sv. Jakuba

Kutná Hora

Poutní kostel sv. Anny

Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kutná Hora

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana Nepomuckého je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Projekt kostela zpracoval „císařský“ architekt F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou nepomáhal K. I. Dientzenhofer. Je jediným kutnohorským kostelem, který byl postaven a vybaven v jediném stylu pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu. Stavbu financovala kutnohorská obec z výnosů záduší a za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobě.

Zjistit více

Kamenný dům

Kamenný dům je postaven na předhusitských základech a v dnešní době patří mezi nejvýznamnější památky pozdně gotické architektury v Evropě. Kamenný dům je zároveň součástí městské památkové rezervace zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dům patřil měšťanovi Prokopovi Kroupovi, který byl roku 1499 povýšen do šlechtického stavu.

Bohatě zdobený kamenný štít domu je prací mistra Brikcího Gauskeho z Vratislavi. Roku 1839 byl dům upraven a v letech 1900-1902 regotizován architektem Láblerem. Při obnově byla například doplněna socha Madony od profesora J. Kastnera.

Zjistit více

Kostel sv. Petra a Pavla

Prvopočátky stavby kostela, který je dominantou Čáslavi, spadají do 12. století. Kostel prošel řadou stavebních úprav v průběhu šesti století do dnešní podoby. V roce 1910 zde byly v podvěžní kapli nalezeny ostatky Jana Žižky z Trocnova. Velkým lákadlem pro návštěvníky je také vyhlídková věž.

Zjistit více