Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Vlašský dvůr býval právem nazýván „klenotem“ koruny českých panovníků a jeho půvab a šarm přetrval do dnešních dnů. Vlašský dvůr je bývalá královská mincovna a královský palác, národní kulturní památka celoevropského významu, s tisíciletou historií.

Původní opevněné sídlo z konce 13. století bylo přestavěno v centrální královskou mincovnu králem Václavem II. v roce 1300. Součástí mincovní reformy bylo uzavření malých mincoven roztroušených po celém Českém království a zavedení nové mince, tzv. pražského groše. Výroba této měny byla soustředěna do blízkosti nejbohatšího zdroje stříbra v zemi – do nově zřízené mincovny ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře, která tak získala výsadní postavení v celém království. Král Václav IV., který si Kutnou Horu oblíbil a často zde pobýval, si Vlašský dvůr přizpůsobil potřebám panovnického sídla – nechal přistavět královský palác, jehož součástí byly jeho soukromé i reprezentativní prostory, a kapli sv. Václava. Nová královská rezidence se stala místem konání důležitých dějinných událostí: v roce 1409 zde byl podepsán Dekret kutnohorský, v r. 1444 zde byl budoucí český král Jiří z Poděbrad zvolen nejvyšším hejtmanem východočeských landfrýdů a v r. 1448 zemským správcem, v roce 1471 zde byl mladičký polský princ Vladislav Jagellonský zvolen za českého krále. Později Vlašský dvůr postupně začal ztrácet na významu a další rozsáhlé a nákladné přestavby se dočkal až na konci 19. století pod vedením architekta Ludvíka Láblera. Novogotická rekonstrukce dala Vlašskému dvoru dnešní podobu a obnovila původní vznešenost, lesk a noblesu královského sídla.

Vlašský dvůr nabízí tři prohlídkové trasy s interaktivním prvky, které ocení nejen dětský návštěvník, ale i hravý dospělý: „Záhadu ztraceného stříbra“, „Královskou mincovnu“ a „Královský palác“. V prvním zmiňovaném si vyzkoušíte průchod chodbičkou jako havíř a seznámíte se s kutnohorskou pověstí o ztraceném pokladu. V Královské mincovně uvidíte zajímavou expozici mincí ražených ve Vlašském dvoře, ukázku středověké techniky ražby mince a cestu stříbrné rudy do podoby pražského groše. Třetí prohlídková trasa vás s průvodcem provede audienční síní, královskou kaplí s unikátní výzdobou a na závěr se podíváte do filmových komnat panovníků vztahujících se ke Kutné Hoře. Na chodbách se můžete seznámit s kutnohorskými osobnostmi a historií městské správy. V návštěvnickém centru a části „Letem kutnohorským světem“ na chvíli spočinout před prohlídkou s průvodcem nebo zde můžete načerpat další informace o Kutné Hoře, o místních památkách, nebo o celém průběhu rekonstrukce nových expozic. Více o Vlašském dvoře se dozvíte na webových stránkách Průvodcovské služby Kutná Hora.

Mapa

V blízkosti
najdete

Kostel sv. Ondřeje

Kutná Hora

Kostel sv. Jakuba

Kutná Hora

Poutní kostel sv. Anny

Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kutná Hora

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více

Hrádek – České muzeum stříbra a středověký důl

První zmínky o Hrádku, tehdy ještě v podobě opevněné dřevěné tvrze, pocházejí již z roku 1312. Z této tvrze ji na hrádek – vrcholně gotické sídlo, nechal přestavět kutnohorský královský rychtář Václav z Donína v letech 1400 – 1420.

Zjistit více

Synagoga a bývalá židovská škola

Kolínská synagoga je největší synagogou postavenou u nás do 18. století. Pokud nepočítáme Prahu, tak se jedná o nejstarší a nejcennější památku svého druhu v Čechách. Postavena byla na místě starší dřevěné modlitebny již na přelomu 14. a 15. století jak dokládá letopočet a nápis na pamětním kamenu vloženém do východního průčelí.

Zjistit více