Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Historické jádro královské Kutné Hory

Kutná Hora

Historické centrum královského města Kutná Hora bylo v roce 1995 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Tento zápis potvrzuje mimořádný význam města, které patřilo ve středověku k nejbohatším a nejdůležitějším sídlům Českého království. Rozvoj Kutné Hory byl úzce spjat s těžbou stříbra, jež zásadně ovlivnila nejen podobu města, ale i hospodářství celé země.

UNESCO ocenilo Kutnou Horu především jako unikátní urbanistický a architektonický celek, který dokládá výjimečné postavení města v období vrcholného středověku. Historické jádro si dodnes zachovalo půdorys, strukturu ulic i množství významných staveb, jež vznikaly v době největšího rozkvětu. Tyto památky společně vytvářejí harmonický celek, který nemá v evropském kontextu obdoby.

Součástí zápisu na seznam UNESCO jsou klíčové památky, které představují symboly duchovní, hospodářské i politické moci města. Patří mezi ně zejména chrám svaté Barbory, bývalý královský palác Vlašský dvůr či katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci. Tyto stavby dokládají vysokou úroveň tehdejší architektury, umění i technických znalostí.

Zápis na seznam světového dědictví UNESCO znamená pro Kutnou Horu nejen prestižní ocenění, ale také závazek k ochraně a citlivé péči o historické dědictví. Díky tomu si město uchovává svou autentickou atmosféru a zůstává živým dokladem období, kdy patřilo k nejvýznamnějším centrům střední Evropy.

Další informace o Seznamu kulturního dědictví UNESCO najdete na webových stránkách Českého dědictví UNESCO.

Informace o památkách UNESCO i Kutné Hoře hledejte také v Dačického domě.

Mapa

V blízkosti
najdete

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

Kutná Hora

Kostel sv. Ondřeje

Kutná Hora

Kostel sv. Jakuba

Kutná Hora

Poutní kostel sv. Anny

Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kutná Hora

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více