Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Hrádek – České muzeum stříbra a středověký důl

Kutná Hora

První zmínky o Hrádku, tehdy ještě v podobě opevněné dřevěné tvrze, pocházejí již z roku 1312. Z této tvrze ji na hrádek – vrcholně gotické sídlo, nechal přestavět kutnohorský královský rychtář Václav z Donína v letech 1400 – 1420.

Majitelé sídla se často střídali, během husitských válek byl Hrádek poškozen. Koncem 15. století byl Hrádek přestavěn Janem Smíškem z Vrchovišť, majitelem dolů a obchodníkem s rudou, na patricijský palác ve stylu vladislavské gotiky s velkými sály, arkýři a kaplí. Na začátku 17. století bylo postaveno patro jižního křídla a v roce 1686 zde byl zřízen jezuitský seminář a následně škola, která na Hrádku fungovala do zrušení řádu v roce 1773. Poté zde sídlily další školy, mimo jiné i učitelský ústav, ve kterém působil proslulý pedagog Adolf Lindner. V roce 1910 byl Hrádek odkoupen městem za účelem rekonstrukce a zřízení muzea, ovšem tento záměr byl narušen světovými válkami. Po rekonstrukci v 50. letech minulého století do 70. let zde bylo otevřeno Hornické muzeum a v roce 1958 byl Hrádek zařazen mezi kulturní památky České republiky. Měla následovat další rekonstrukce, která ovšem proběhla až v 90. letech. Muzeum s novými expozicemi bylo slavnostně otevřeno v roce 1996.

 

České muzeum stříbra je pokračovatelem Archeologického sboru Vocel, založeného v roce 1877. Dnes patří muzeum mezi nejstarší a, se svými cca 185.000 sbírkovými předměty, také mezi nejbohatší muzea v České republice. Disponuje velkým archeologickým a numismatickým fondem, za zmínku ale stojí i fond výtvarný a geologický. Exponáty speciálního fondu báňské techniky patří k nejstarším v Evropě.

Pro návštěvníky jsou připraveny dva okruhy komentovaných prohlídek: 

I. okruh – Město stříbra
(geologie, archeologie, vývoj středověké Kutné Hory, dějiny Hrádku, život „stříbrné šlechty“, numismatika)

Tento okruh mapuje vývoj Kutné Hory od počátků až po její rozkvět v druhé nejvýznamnější město království. Od geologické a archeologické části, ve které je k vidění například místní hornina nazvaná kutnohorit nebo model stříbrného dolu, pokračuje prohlídka k exponátům, které přibližují Kutnou Horu jako královské horní město. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout například vodovod, který přiváděl na Hrádek vodu z Kamenné kašny, kované zámky, bohatě zdobené zvony, model Chrámu svaté Barbory a originální fiálu a lilii z chrámu, ale také předměty rychtářského práva včetně popravčího meče z 15. století. V sálu nazývaném Pokladnice jsou vystaveny v kovaných truhlách mince z období od roku 1300 do roku 1621, tedy i Pražský groš ražený v nedalekém Vlašském dvoře. Zajímavou částí je také síň a kaple Jana Smíška s dobovým zařízením a další exponáty jako například hrnky a dlaždice ze 14. století z Hrádku, Hodovní sál a kaple Jana Smíška, dobové sklo nebo slavnostní hornická perkytle. Prohlídka trvá cca 1 hodinu.

II. okruh – Cesta stříbra
(středověký důl, trejv, středověká technologie dobývání a zpracování stříbrné rudy, mincování, havířská osada)

Tento okruh přibližuje cestu stříbrné rudy od jejího dobytí po vyražení mince. V úvodu prohlídky se návštěvníci seznámí se středověkým způsobem těžby, zpracováním surového stříbra a s technologií ražby mince. V prostoru původního velkého těžního stroje na koňský pohon tzv. trejvu jsou návštěvníci vybaveni svítilnou, helmou a hornickou halenou s kápí tzv. perkytlí. Takto vybaveni odcházejí do štoly svatého Jiří, kde v hloubce zhruba 40 m procházejí 250 m dlouhou částí původního středověkého dolu. Na zahradě Hrádku poté mohou zhlédnout i tzv. havířskou osadu, tedy hrázděné a srubové stavby, přístřešky tzv. havířské kavny a především repliku nístějové pece s měchy – dobovou huť se svými zařízeními a nástroji i historicky věrnými figurínami dělníků. Prohlídka trvá 1,5 hodiny. Prohlídku tohoto okruhu je vhodné, vzhledem k velkému zájmu, předem rezervovat.

Více informací o otevírací době a vstupném zjistíte na webu muzea.

Mapa

V blízkosti
najdete

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Kutná Hora

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele

Kutná Hora

Kaple všech svatých s kostnicí

Kutná Hora

Jezuitská kolej s Galerií Středočeského kraje

Kutná Hora

Areál zámku a muzea Kačina

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více

Starý židovský hřbitov

Starý židovský hřbitov, rozkládající se mezi ulicemi Kmochovou a Sluneční, skrývá přibližně na 1 ha přes dva a půl tisíce náhrobků. Pohřbívalo se zde až do roku 1887. Po starém židovském hřbitově v Praze je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.

Zjistit více

Kamenný dům

Kamenný dům je postaven na předhusitských základech a v dnešní době patří mezi nejvýznamnější památky pozdně gotické architektury v Evropě. Kamenný dům je zároveň součástí městské památkové rezervace zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dům patřil měšťanovi Prokopovi Kroupovi, který byl roku 1499 povýšen do šlechtického stavu.

Bohatě zdobený kamenný štít domu je prací mistra Brikcího Gauskeho z Vratislavi. Roku 1839 byl dům upraven a v letech 1900-1902 regotizován architektem Láblerem. Při obnově byla například doplněna socha Madony od profesora J. Kastnera.

Zjistit více