Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Projekt kostela zpracoval „císařský“ architekt F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou nepomáhal K. I. Dientzenhofer. Je jediným kutnohorským kostelem, který byl postaven a vybaven v jediném stylu pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu. Stavbu financovala kutnohorská obec z výnosů záduší a za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobě.

V souvislosti s oslavami svatořečení Jana Nepomuckého (v roce 1729) kutnohorská městská rada rozhodla o výstavbě městského kostela a z velké části ji také financovala. Stavba byla zahájena o svátku sv. Jana Nepomuckého dne 16. května 1734. Vedl ji místní zednický mistr Jan Jakub Vogler, který předtím spolupracoval jako polír s Janem Blažejem Santinim-Aichelem v Sedlci, v Želivi a na Zelené hoře. Po jeho smrti od r. 1743 stavba pokračovala pod vedením Jana Domažlického.

Průčelí budovy zdobí sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa umístěné v postranních nikách. Kostel sloužil a byl udržován jako filiální kostel církve římskokatolické. Po dokončení kutnohorské reálky (na ne-dalekém Komenského náměstí v roce 1857) se stal kostelem studentským. V roce 1951 byla liturgická funkce kostela náhle ukončena a církevní správa byla donucena kostel bezplatně pronajmout městu. Vybavení interiéru bylo narychlo zčásti uloženo v církevních depozitářích nebo převezeno do jiných kostelů v okolí. Kostel pak sloužil jako sklad civilní obrany, požární zbrojnice a k ukládání stavebního odpadu. Součásti vybavení, které nebylo možné přemístit, byly pak vandalsky ničeny a částečně i rozkradeny.

Náročná rekonstrukce kostela probíhala od roku 1980, bylo provedeno statické zajištění kleneb i obvodových zdí, rekonstrukce krovu a střechy, obnova hlavního průčelí včetně restaurátorských prací a obnova fasád. Interiér byl nově restaurován v letech 1997 – 2000 nákladem téměř 13 milionů korun.

Nástropní malba ztvárňuje legendu o sv. Janu Nepomuckém od J. Riedelmayera a F. X. Palka. Vnitřní prostor překvapí příjemným měkkým světlem a komorní atmosférou.

Hlavní oltář z roku 1754 pravděpodobně pochází z díly nejvýznamnějšího pražského sochaře doby rokoka a barokního klasicismu Františka Ignáce Platzera. Oltář je zasvěcen Janu Nepomuckému, jeho atributem je jazyk ve svatozáři umístěný nad svatostánkem. Původní oltářní obraz F. X. Palka byl silně poškozen, proto byl v roce 1886 nahrazen obrazem na stejné téma od Emanuela Dítě.

Kostel nadále zůstává v majetku církve římskokatolické, dne 2. června 2000 byl nově vysvěcen a bude příležitostně sloužit k liturgickým účelům. Zároveň je dlouhodobě pronajat městu Kutná Hora ke kulturním účelům, především k pořádání koncertů.

Vstup do kostela je umožněn přes Spolkový dům. Otevřeno celoročně každý den.

Mapa

V blízkosti
najdete

Historické jádro královské Kutné Hory

Kutná Hora

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

Kutná Hora

Kostel sv. Ondřeje

Kutná Hora

Kostel sv. Jakuba

Kutná Hora

Poutní kostel sv. Anny

Kutná Hora

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Zámek Žleby

Hrad Žleby je poprvé připomínán roku 1289. Zakladateli gotického hradu byli nejspíše páni z Lichtenburka. Jeho budovatelem byl pravděpodobně ve 3. čtvrtině 13. století Jindřich z Lichtenburka, i když původ hradu je s největší pravděpodobností ještě starší.

Zjistit více

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek.

Zjistit více