Mölzer Kyncl Hilmar 1968–1978
Termín konání 12. 4. – 13. 9. 2026
Kurátoři: Monika Immrová, Pavel Kappel, Veronika Marešová (GASK)
Architekt výstavy: Tomáš Svoboda
Grafika výstavy a publikace: Tomáš Nedoma
Místo konání: Galerie 1, GASK
Čeští umělci v přímém dialogu s evropskou výtvarnou scénou
Výstava Mölzer Kyncl Hilmar 1968–1978, která se pro veřejnost otevřela 12. dubna, mapuje tvorbu a působení Milana Mölzera (1937–1976), Františka Kyncla (1934–2011) a Jiřího Hilmara (1937–2026) v prostředí tzv. Západního Německa (SRN), kde po emigraci rozvíjeli svůj výtvarný jazyk v kontaktu s progresivními uměleckými tendencemi. Tři autoři sdíleli zásadní životní etapu, během níž se museli vyrovnat s novými podmínkami v cizí zemi a budovat svou uměleckou kariéru na nových základech. Z původně spíše letmých kontaktů v Československu se v exilu postupně vyvinula pevná síť napříč uměleckou, teoretickou a galerijní sférou. „Právě princip sítě jsme nakonec přijali jako hlavní pracovní metodu při přípravě výstavy i textů,“ uvádí kurátorka Veronika Marešová. Trojice umělců je zasazena do kontextu evropské výtvarné scény, konkrétně do jednoho z jejích hlavních center – německého Düsseldorfu.
Zásadní roli ve výstavním projektu má práce s archivními materiály, které umožňují nově nahlédnout na aktivity umělců a zpřesnit dosud jen částečně zmapované souvislosti jejich působení v zahraničí. Výzkum, který trval několik let, provedli kurátoři výstavy Monika Immrová, Pavel Kappel a Veronika Marešová. V jeho průběhu systematicky procházeli domácí i zahraniční archivy a shromažďovali materiály, jež dnes tvoří základ celé expozice. „Postupně jsme skládali příběh, který v českém kontextu dlouho chyběl,“ říká kurátor Pavel Kappel. Monika Immrová doplňuje: „V archivech jsme nacházeli korespondenci, fotografie, pozvánky i osobní záznamy, včetně kolážových deníků Františka Kyncla. Teprve jejich propojením se začal rýsovat celek, který dnes výstava představuje.“ Právě soubor Kynclových deníkových záznamů z let 1968–1978, uložený v düsseldorfském Institutu Heinricha Heineho, se stal jednou z klíčových os výzkumu. Kyncl zde vystupuje jako mimořádně aktivní hybatel dění, jehož zápisky detailně zachycují každodenní realitu emigranta i dynamiku tehdejší umělecké scény. Výběr desetiletého období zároveň souvisí s předčasným úmrtím Milana Mölzera v roce 1976 a rámuje dobu od odchodu trojice autorů do exilu po jejich první výraznější mezinárodní úspěchy.
Výstava v GASK představuje stěžejní i dosud nepublikovaná díla ze sbírek veřejných institucí a soukromých kolekcí z České republiky i ze zahraničí. Důraz je kladen na monumentální práce na papíře – reliéfy a objekty, které ukazují experimentální charakter tvorby všech tří autorů i její evropský přesah. Součástí prezentace jsou i již zmíněné deníky Františka Kyncla. „Výstava otevírá důležité téma českého umění v mezinárodním kontextu a připomíná význam osobností, které dokázaly obstát i v náročných podmínkách emigrace,“ uvádí radní Středočeského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Mgr. Václav Švenda.
Výstavu, kterou připravili kurátoři Monika Immrová, Pavel Kappel a Veronika Marešová, doprovodí dvojjazyčná publikace. Součástí programu budou komentované prohlídky, programy pro rodiny s dětmi, letní ne/tábor i další doprovodné akce. Lektorské centrum GASK navíc připravilo ve výstavě interaktivní studio, které návštěvníkům umožňuje aktivně se zapojit a zaznamenat svůj vlastní prožitek z výstavy.
Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Středočeského kraje, Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury ČR, města Kutná Hora a Goethe Institutu v Praze. Koná se pod záštitou Mgr. Václava Švendy, radního Středočeského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu.
Další informace najdete na webových stránkách galerie.