Původní hrad s názvem Černý Kostelec je poprvé zmiňován v roce 1348. Po vzniku Československa v roce 1918 byl zámek i panství Černý Kostelec vyvlastněn při pozemkové reformě a přešel do majetku státu. V současnosti na zámku sídlí Lesy ČZU, které jsou vysokoškolským lesním statkem České zemědělské univerzity v Praze. V letní sezoně je pro veřejnost otevřen prohlídkový okruh, ve kterém se návštěvníci dozví mnoho zajímavého z bohaté minulosti této unikátní stavby spojené s mnoha zvučnými jmény aktérů naší historie a jejich rody.

V roce 2017 získala Zdeňka Mašínová zpět rodný statek otce Josefa Mašína. Následujícího roku vznikl zapsaný spolek, jehož cílem bylo nejen vytvoření Památníku tří odbojů, ale také uchování památky celé rodiny genmjr. Josefa Mašína. Stalo se tak z prostředků veřejné sbírky, do níž se zapojilo takřka tisíc přispěvatelů.

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.