Nádhera této stavby dodnes svědčí o slávě a bohatství stříbrné Kutné Hory i o hluboké zbožnosti svých tvůrců. Chrám je zasvěcen panně Barboře, raně křesťanské mučednici, která je vzývána jako pomocnice v nouzi, přímluvkyně za dobrou smrt a patronka všech, kdo mají nebezpečné povolání, zejména horníků. Právě horníci se nejvíce zasloužili o rozkvět středověkého města i stavbu katedrály, kterou věnovali své svaté ochránkyni.

Počátky stavby, které sahají do druhé poloviny 14. století, jsou spojeny s věhlasnou parléřovskou hutí. Na její činnost navázala svou prací řada dalších geniálních umělců a stavitelů, mimo jiné i slavný Benedikt Ried. Ten je autorem tzv. empory (vnitřní galerie v patře katedrály), koncepce nezaměnitelných stanových střech a pochopitelně krouženého zaklenutí hlavního prostoru chrámu. V polovině 16. století, když v kutnohorských dolech došlo stříbro, musela být stavba provizorně ukončena. Následující staletí přinesla vlnu rekonstrukcí a výměn inventáře zejména v barokním duchu. Současná podoba chrámu je z přelomu 19. a 20. století, kdy proběhla rozsáhlá regotizace a celková obnova chrámu.

Chrám svaté Barbory je pestrou galerií zejména vzácných gotických fresek a kamenického umění, svou stopu zde však zanechaly všechny generace. Hlavní lodi vévodí renesanční kazatelna s barokním obložením. Učení a zbožní jezuité chrám vybavili množstvím barokních oltářů, soch a maleb. Štědří donátoři novogotické obnovy nechali začátkem 20. století vyzdobit velkou část oken vitrážemi, na nichž malíř František Urban ztvárnil řadu čistě křesťanských motivů, ale i významné události své současnosti. Na tuto tradici navázal v roce 2014 zatím poslední výtvarný počin: vitráž s motivem svaté Anežky Přemyslovny, která ozdobila poslední čiré okno v jižní lodi chrámu.