Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Chrám sv. Barbory

Kutná Hora

Chrám svaté Barbory, klenot pozdní gotiky a jedna ze čtyř staveb katedrálního typu v Čechách, je spolu s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele a historickým centrem Kutné Hory zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Nádhera této stavby dodnes svědčí o slávě a bohatství stříbrné Kutné Hory i o hluboké zbožnosti svých tvůrců. Chrám je zasvěcen panně Barboře, raně křesťanské mučednici, která je vzývána jako pomocnice v nouzi, přímluvkyně za dobrou smrt a patronka všech, kdo mají nebezpečné povolání, zejména horníků. Právě horníci se nejvíce zasloužili o rozkvět středověkého města i stavbu katedrály, kterou věnovali své svaté ochránkyni.

Počátky stavby, které sahají do druhé poloviny 14. století, jsou spojeny s věhlasnou parléřovskou hutí. Na její činnost navázala svou prací řada dalších geniálních umělců a stavitelů, mimo jiné i slavný Benedikt Ried. Ten je autorem tzv. empory (vnitřní galerie v patře katedrály), koncepce nezaměnitelných stanových střech a pochopitelně krouženého zaklenutí hlavního prostoru chrámu. V polovině 16. století, když v kutnohorských dolech došlo stříbro, musela být stavba provizorně ukončena. Následující staletí přinesla vlnu rekonstrukcí a výměn inventáře zejména v barokním duchu. Současná podoba chrámu je z přelomu 19. a 20. století, kdy proběhla rozsáhlá regotizace a celková obnova chrámu.

Chrám svaté Barbory je pestrou galerií zejména vzácných gotických fresek a kamenického umění, svou stopu zde však zanechaly všechny generace. Hlavní lodi vévodí renesanční kazatelna s barokním obložením. Učení a zbožní jezuité chrám vybavili množstvím barokních oltářů, soch a maleb. Štědří donátoři novogotické obnovy nechali začátkem 20. století vyzdobit velkou část oken vitrážemi, na nichž malíř František Urban ztvárnil řadu čistě křesťanských motivů, ale i významné události své současnosti. Na tuto tradici navázal v roce 2014 zatím poslední výtvarný počin: vitráž s motivem svaté Anežky Přemyslovny, která ozdobila poslední čiré okno v jižní lodi chrámu.

Bohoslužeb se v chrámu svaté Barbory můžete zúčastnit:

  • o Slavnosti Božího těla v 9:00
  • při Kutnohorském stříbření v 9:30
  • na Silvestra v 16:00
  • každé úterý v 18:00 (kromě 1. úterý v měsíci)

Chrám sv. Barbory můžete navštívit celoročně i o víkendech. Aktuální otevírací dobu včetně dalších důležitých informací najdete zde.

Vstupenky jsou k zakoupení v pokladně v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře nebo předem na tomto odkazu. Nezapomeňte se podívat i na možnost zakoupení zvýhodněné vstupenky Barbora + Sedlec, která nabízí prohlídkový okruh chrámu sv. Barbory (včetně empor a kaple Božího těla), prohlídku katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele a kostela Všech svatých (kostnice) v Sedlci.

Bezbariérový objekt, vstupné zlevněné pro držitele průkazů ZTP, ZTP-P; vyhrazené parkování pro ZTP v Kremnické ulici.

Mapa

V blízkosti
najdete

Kostel sv. Ondřeje

Kutná Hora

Kostel sv. Jakuba

Kutná Hora

Poutní kostel sv. Anny

Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kutná Hora

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Vlašský dvůr

Kutná Hora

Bývalý letohrádek Belveder

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Muzeum Ostrov lidových krojů

Muzeum Ostrov lidových krojů disponuje největší soukromou sbírkou historických venkovských oděvů v České republice. Unikátní expozice je úplně první veřejnou prezentací všech krojových oblastí České republiky. Lidové kroje jsou projevem lidové kultury 19. století, proto v Muzeu Ostrov lidových krojů najdete především exponáty z tohoto období. Jsou zde zastoupeny všechny významnější regiony česky i německy mluvících Čechů, Moravanů a Slezanů.

Zjistit více

Zámek v Kostelci nad Černými lesy

Původní hrad s názvem Černý Kostelec je poprvé zmiňován v roce 1348. Po vzniku Československa v roce 1918 byl zámek i panství Černý Kostelec vyvlastněn při pozemkové reformě a přešel do majetku státu. V současnosti na zámku sídlí Lesy ČZU, které jsou vysokoškolským lesním statkem České zemědělské univerzity v Praze. V letní sezoně je pro veřejnost otevřen prohlídkový okruh, ve kterém se návštěvníci dozví mnoho zajímavého z bohaté minulosti této unikátní stavby spojené s mnoha zvučnými jmény aktérů naší historie a jejich rody.

Zjistit více

Jezuitská kolej s Galerií Středočeského kraje

Autorem projektu raně barokní budovy byl významný stavitel jezuitských budov, italský architekt narozený ve Vídni, Giovanni Domenico Orsi. Z částečně dochovaných plánů je patrné, že zvolil půdorys písmene E a současný půdorys ve tvaru písmene F je důsledkem toho, že projekt nebyl nikdy naplněn. Po Orsiho smrti v dostavbě pokračoval Carlo Lurago a kolej byla kompletně dokončena až v roce 1750.

Zjistit více