Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Kutná Hora

Impozantní palác s barokní fasádou, který tvoří dominantu Palackého náměstí, pamatuje nejdávnější počátky města. Archeologické nálezy dokládají, že v závěru 13. století zde stál věžový dům, jehož gotická věž sloužila k bydlení, ale také k obranným účelům, neboť v areálu domu se nacházel výrobní objekt, kde se zřejmě hutnilo stříbro. Později byly k tomuto „základu“ připojeny ještě další objekty.

Umělecky nejcennější částí domu je intimní prostor kaple v 2. patře věže. Autorem kamenicky zpracované kroužené klenby byl zřejmě mistr Brikcí krátce po roce 1491. Na stěně je dodnes dochována freska, monumentální kompozice znázorňující průčelí paláce v pozadí s krajinou s pohledem na město a skupinu postav. Smysl tohoto vyobrazení i jeho vazba na fresky ve Smíškovské kapli v chrámu sv. Barbory je dosud předmětem úvah a hypotéz.

Větší stavební úpravy zažil dům ještě v letech 1787-1793, kdy dostal novou fasádu a mansardovou střechu, která je pro něj charakteristická dodnes. Tato úprava přeměnila původní gotický palác v důstojný měšťanský dům.

Sankturinovský dům se prezentuje po své rekonstrukci v roce 2023 hned v několika rovinách. V přízemí domu se nachází Informační centrum města Kutná Hora. Najdete zde také Expozici alchymie a renesančních věd a Galerii Felixe Jeneweina.

Expozice alchymie a renesančních věd
Archeologicky doložená hutnická praxe prováděná v tomto domě a odborné datování této činnosti do nejrannějšího období zpracování stříbrných rud v Kutné Hoře dala vzniknout záměru vytvoření stálé Expozice alchymie a renesančních věd. Obsah Expozice vychází z autenticity prostor jednoho z nejhonosnějších domů středověké Kutné Hory a zejména z ojedinělé výzdoby jednotlivých podlaží věže a dochovaných technických artefaktů a konstrukcí, které jsou vysoce hodnotnými uměleckými a technickými exponáty samy o sobě. Expozice si klade za cíl kvalitní a přitažlivé zpřístupnění historie domu v širších dobových souvislostech pro širokou veřejnost a pro tuto prezentaci volí myšlenkově a umělecky hodnotné sjednocující téma renesančních věd a alchymie v původním přesvědčivém prostředí.

Galerie Felixe Jeneweina
Galerie Felixe Jeneweina je městskou galerií výtvarného umění. V roce 1941 paní Marie Jeneweinová, vdova po Jeneweinovi, odkázala Jeneweinovu uměleckou pozůstalost městu Kutné Hoře. Jí vděčí Kutná Hora za to, že se vedle Národní galerie v Praze, stala vlastníkem velice kvalitního souboru téměř 200 Jeneweinových prací. Hlavní a nejvýznamnější částí je tedy právě Jeneweinova sbírka, jež svým charakterem představuje z umělecko-historického pohledu velmi cenný soubor. Z hlediska početnosti předčí dokonce i reprezentativní celek Jeneweinových prací Národní galerie v Praze.

Otevírací dobu Galerie Felixe Jeneweina i Expozice alchymie najdete zde.

Mapa

V blízkosti
najdete

Historické jádro královské Kutné Hory

Kutná Hora

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

Kutná Hora

Kostel sv. Ondřeje

Kutná Hora

Kostel sv. Jakuba

Kutná Hora

Poutní kostel sv. Anny

Kutná Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kutná Hora

Zřícenina hradu Sion

Kutná Hora

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Otakarova bašta

Součástí opevnění v Čáslavi je raně gotická válcová věž zvaná Otakarova bašta, která slouží jako vyhlídková věž pro turisty.

Zjistit více

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Zámek v Kostelci nad Černými lesy

Původní hrad s názvem Černý Kostelec je poprvé zmiňován v roce 1348. Po vzniku Československa v roce 1918 byl zámek i panství Černý Kostelec vyvlastněn při pozemkové reformě a přešel do majetku státu. V současnosti na zámku sídlí Lesy ČZU, které jsou vysokoškolským lesním statkem České zemědělské univerzity v Praze. V letní sezoně je pro veřejnost otevřen prohlídkový okruh, ve kterém se návštěvníci dozví mnoho zajímavého z bohaté minulosti této unikátní stavby spojené s mnoha zvučnými jmény aktérů naší historie a jejich rody.

Zjistit více