Kostel sv. Jakuba – označovaný jako románská perla – byl postaven mezi lety 1148-1156. Jedná se o tradiční románskou podélnou jednolodní stavbu, označovanou také jako kostel panský či tribunový. Rozsahem dochování původních románských konstrukcí, vysokou uměleckou úrovní a výtvarně bohatým exteriérem se řadí mezi nejvýznamnější románské sakrální stavby na území Čech.

Kamenný dům je postaven na předhusitských základech a v dnešní době patří mezi nejvýznamnější památky pozdně gotické architektury v Evropě. Kamenný dům je zároveň součástí městské památkové rezervace zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dům patřil měšťanovi Prokopovi Kroupovi, který byl roku 1499 povýšen do šlechtického stavu.

Bohatě zdobený kamenný štít domu je prací mistra Brikcího Gauskeho z Vratislavi. Roku 1839 byl dům upraven a v letech 1900-1902 regotizován architektem Láblerem. Při obnově byla například doplněna socha Madony od profesora J. Kastnera.

Autorem projektu raně barokní budovy byl významný stavitel jezuitských budov, italský architekt narozený ve Vídni, Giovanni Domenico Orsi. Z částečně dochovaných plánů je patrné, že zvolil půdorys písmene E a současný půdorys ve tvaru písmene F je důsledkem toho, že projekt nebyl nikdy naplněn. Po Orsiho smrti v dostavbě pokračoval Carlo Lurago a kolej byla kompletně dokončena až v roce 1750.

Při hřbitovní zdi u kostela sv. Marka v Žehušicích stojí zvláštní zvonice, jejíž přízemí bývalo využíváno jako márnice. Městys Žehušice leží osm kilometrů východně od města Kutná Hora. Hranolová stavba se zkoseným nárožím a hrotitými okny, korunovaná cibulovitou bání výrazně napodobuje maurskou či islámskou architekturu – je odrazem romantické módní vlny počátku 19. století, která reflektovala exotická orientální témata ve stavbách minaretů, tureckých lázní apod.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě stojí na místě původního kostela zasvěceného Navštívení Panny Marie, jehož historie sahala až do 13. století. Grunta byla do konce 14. století samostatnou farností, později spadala pod kutnohorskou správu a v 18. století byla připojena pod novou farnost vzniklou na Kaňku. Od té doby kostel chátral, dochoval se z něj pouze zvon, který zhotovil kutnohorský zvonař Ondřej Ptáček a náhrobní kameny pánů Libenických z Vrchovišť.

Na skalním břehu řeky Labe se tyčí hranolová pozdně gotická kamenná věž zvaná Práchovna. Postavena byla v první polovině 15. století a v současné době slouží jako vyhlídková věž.