Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Věž Práchovna

Zálabí – 

Kolín

Na skalním břehu řeky Labe se tyčí hranolová pozdně gotická kamenná věž zvaná Práchovna. Postavena byla v první polovině 15. století a v současné době slouží jako vyhlídková věž.

Pozdně gotická věž byla postavena pravděpodobně v první polovině 15. století jako předsunuté opevnění kolínského hradu a severního předpolí města. Ve své původní podobě vrcholila vysokou jehlancovou střechou s ochozem a byla doplněna dalším, dnes nezachovalým opevněním.

V 16. a 17. století kromě svého obranného účelu sloužila též jako strážní věž. Později zde bylo umístěno skladiště střelného prachu, z čehož byl odvozen dnešní název. Pravděpodobně v polovině 19. století věž ztratila střechu a stala se zříceninou. V roce 2006 byla vestavbou schodiště a moderního zastřešení upravena na vyhlídku.

Otevírací doba a vstupné

DUBEN–ŘÍJEN 8–20 hod

LISTOPAD–BŘEZEN 9–17 hod

Mimo uvedenou provozní dobu není vstup do objektu možný.

Vstup je opatřen mincovníkem, vstupné 20 Kč (automat přijímá mince v hodnotě 1, 2, 5, 10 a 20 Kč, automat nevrací).

Pozor – nevstupujte za bouřky, vstup je na vlastní nebezpečí.

Mapa

V blízkosti
najdete

Rozhledna Vodárna

Kolín

Synagoga a bývalá židovská škola

Kolín

Starý židovský hřbitov

Kolín

Bartolomějské návrší

Kolín

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Vlašský dvůr

Vlašský dvůr býval právem nazýván „klenotem“ koruny českých panovníků a jeho půvab a šarm přetrval do dnešních dnů. Vlašský dvůr je bývalá královská mincovna a královský palác, národní kulturní památka celoevropského významu, s tisíciletou historií.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více