Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Cyklovýlet po stopách bitvy u Kolína

Kolín

Fridrich II anebo Leopold Daun?

Vydejte se po stopách jedné z nejvýznamnějších bitev sedmileté války a objevte příběh, který se zde odehrál! Krajina kolem Kolína byla 18. června 1757 svědkem velkého střetnutí mezi pruskou armádou Fridricha II. a rakouskými vojsky vedenými polním maršálem Leopoldem Daunem. Rakouské vítězství donutilo pruského krále k ústupu z Čech a ovlivnilo další vývoj války. V boji padlo asi 9 000 vojáků Habsburské armády a přes 13 000 mužů Pruské armády. Tuto dramatickou událost naší historie připomínají dva památníky, které na trase navštívíte.

Cyklojízdu je ideální začít u rozhledny Vodárna v Kolíně. Tato čtyřicet pět metrů vysoká věž nabízí výhled na část Polabí a při dobré viditelnosti lze dohlédnout až na naše nejvyšší hory Krkonoše. Od rozhledny pokračujte přes Štítary k památníku bitvy u Kolína u obce Křečhoř. Odtud se vám naskýtá překrásný panoramatický pohled na celé Polabí.

Památník bitvy u Kolína – Křečhoř
Památník na vrchu Křečhoř byl odhalen v roce 1898 jako připomínka místa, kde rakouská armáda zasadila rozhodující úder pruskému vojsku. Dominantou je osm metrů vysoký pískovcový obelisk s bronzovou plasti-kou. Okolní pole a mírné svahy kdysi zaplnili bojující vojáci, dnes zde vládne klid a z vyvýšeného místa je nádherný výhled na širokou rovinu Polabí.

Následně můžete pokračovat přes Kamhajek a Vítězov až na vrch Bedřichov, odkud pruský král Bedřich II. řídil svoje vojsko. Z rozhledny Bedřichova vyhlídka je možné shlédnout celé tehdejší bojiště.

Památník v Nové Vsi I. – Tichá vzpomínka na padlé
Druhý památník se nachází na vrhu Bedřichov (279 m.n.m.) poblíž Nové Vsi I., kde se pruské vojsko pokusilo prorazit rakouskou obranu. Památník nechal vystavět v roce 1841 majitel kolínského panství Václav Veith podle návrhu architekta Václava Weinzettla.

Z Bedřichova sjedete do Nové Vsi, přejedete železniční trať Kolín-Praha a pokračujete po udržované polní cestě na Klavary.

Pokud máte chuť a čas, tak doporučujeme ještě malou odbočku do Lomu u Nové Vsi I. Jde o lokalitu s výskytem zkamenělin mnoha druhů bezobratlých živočichů z doby před cca 65 miliony let, kdy se na konci druhohor v období svrchní křídy toto území postupně potápělo do moře.

Turistická cesta z Klavar vás zavede pohodlně zpět do Kolína.

Trasa je dlouhá 20 kilometrů a překonáte na ní celkové převýšení 200 m.

Doporučujeme:

V Nové Vsi hned naproti kostelu najdete Novoveskou hospodu, která nabízí denní menu a disponuje letní zahrádkou a zmrzlinovým stánkem. V cíli cesty, na Karlově náměstí v Kolíně, si pak můžete vybírat, kde se občerstvíte. V nabídce je Bistro Tradice 1894, La Farina Ristorante anebo Robert´s Café. A další restaurace, bistra a kavárny jsou nedaleko Karlova náměstí.

K vyhledávání vhodných cílů pro občerstvení využijte náš web Cesta za požitky.

Trasa výletu

https://mapy.cz/s/bujugabala

Trasa výletu

► Obtížnost: Lehká

V blízkosti
najdete

Památník tří odbojů (Mašínův statek)

Kolín

Rozhledna Vodárna

Kolín

Věž Práchovna

Kolín

Synagoga a bývalá židovská škola

Kolín

Starý židovský hřbitov

Kolín

Bartolomějské návrší

Kolín

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více

Kamenný dům

Kamenný dům je postaven na předhusitských základech a v dnešní době patří mezi nejvýznamnější památky pozdně gotické architektury v Evropě. Kamenný dům je zároveň součástí městské památkové rezervace zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dům patřil měšťanovi Prokopovi Kroupovi, který byl roku 1499 povýšen do šlechtického stavu.

Bohatě zdobený kamenný štít domu je prací mistra Brikcího Gauskeho z Vratislavi. Roku 1839 byl dům upraven a v letech 1900-1902 regotizován architektem Láblerem. Při obnově byla například doplněna socha Madony od profesora J. Kastnera.

Zjistit více