Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Bartolomějské návrší

Kolín

Děkanský chrám sv. Bartoloměje je dominantou a nejcennější památkou Kolína. Raně gotický chrám byl založen v polovině 13. století. Jeho výstavba probíhala v několika etapách na objednávku krále Přemysla Otakara II. a jeho následovníků až do počátku 14. století.

Unikátní je celý areál tzv. chrámového návrší, který prošel v letech 2018 – 2020 rozsáhlou revitalizací. Najdete zde zejména kostnici s bohatou ornamentální výzdobou či budovu bývalé farní školy s interaktivní expozicí. Zvonice ukrývá chrámový poklad i lapidárium a poskytuje vyhlídku na centrum města, zelené parkány zvou k procházce a relaxaci u bylinkové zahrádky či v rozariu.

Kostel sv. Bartoloměje byl založen na místě se starším osídlením současně s městem a jeho hradbami v 60. letech 13. století. Během několika desetiletí vzniklo v Čechách ojedinělé síňové trojlodí s obdélným presbytářem a dvojicí osmibokých věží. V letech 1360–1380 vznikl pod vedením Petra Parléře na místě staršího presbytáře nový vysoký chór s věncem trojbokých kaplí, který Kolín obohatil o jedno z nejoriginálnějších děl gotické architektury lucemburského období ve středoevropském měřítku. Poslední etapa ve stavebním vývoji kostela proběhla v letech 18811911, kdy byl kostel regotizován podle projektu Josefa Mockera.

Barokní kostnice byla postavena roku 1733. Svou jižní stěnou přiléhá k hlavní městské hradbě ze 13. stol. a stojí v prostoru bývalého hlavního městského hřbitova u kostela sv. Bartoloměje, se kterým je její existence neodmyslitelně spjata. Budova je v dnešní hmotě barokního původu s úpravami (snížení a změna tvaru střechy) z 19. a 20. století. Její hlavní hodnota spočívá v instalaci lidských kostí v interiéru do podoby barokního „memento mori“ („pamatuj na smrt“) ilustrujícího pomíjivost lidského života. Množstvím kostí a bohatostí ornamentální výzdoby jde v rámci území ČR o stavbu srovnatelnou snad jen s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory. Vzhledem k tomu, že v interiéru jsou uloženy ostatky obyvatel města, je význam objektu pro dějiny a historické povědomí Kolína nedocenitelný.

Budova zvonice byla postavena na počátku 16. stol. z nutnosti umístit zvony mimo narušené věže kostela sv. Bartoloměje a jako výraz sebevědomí kolínských měšťanů. Její dnešní podoba je výsledkem pozdní gotiky a historizující přestavby z roku 1872. Autorem této přestavby, jež změnila tvar ochozu a střechy, je přední architekt středoevropského historismu Josef Mocker.

Budova staré farní školy je přistavěna k hlavní městské hradbě ze 13. stol. a stojí v prostoru bývalého hlavního městského hřbitova u kostela sv. Bartoloměje. Budova v dnešní podobě je zřejmě renesančního nebo barokního původu s úpravami interiéru provedenými především po požáru v roce 1796. Školnímu provozu sice přestala sloužit již na počátku 17. stol., přesto jde o nejstarší školní budovu v Kolíně.

Hlavní městská hradba je v dnešním průběhu rekonstruovaného úseku parkánu raně gotického původu (2. pol. 13. stol.) a patří mezi nejlépe dochované části městského opevnění Kolína. Unikátní je částečné dochování dvou hradebních věží s vestavěnými objekty kostnice a staré farní školy. Součástí gotického opevnění byl i parkán s dochovanou parkánovou hradbou. I když byla parkánová hradba v minulosti snížena, zachovala ve svém zdivu řadu pozoruhodných původních detailů. Při právě dokončené rekonstrukci byly objeveny v Čechách vzácné lučištnické střílny ve tvaru tzv. rybího ocasu. Prostor kolem kostela sv. Bartoloměje skrývá pod dnešní dlažbou hřbitov existující zde od poloviny 13. stol. do počátku 19. stol. Během poslední rekonstrukce bylo navíc archeologicky doloženo osídlení pozdějšího svatobartolomějského návrší již v 9. či 10. století. Uvedené skutečnosti svědčí o jedinečnosti místa a řadí ho k nejstarším sídelním okrskům českých dějin.

Dnešní budova Dvořákova muzea pravěku vznikla ve dvou stavebních etapách. Nejprve nechalo město Kolín v letech 1611–1612 postavit jako novou školní budovu úzké křídlo s hlavním průčelím do Karlovy ulice a průchodem do prostoru parkánu. Roku 1792 reagovala kolínská obec na narůstající počet žáků přistavěním nového příčného křídla na jižní straně. Jako škola budova sloužila do roku 1860, potom byla využívána k nájemnímu bydlení. Roku 1913 byla předána do užívání dnešnímu Regionálnímu muzeu v Kolíně. V levém sklepení budovy je dnes jeden ze vstupů na parkán.

Bartolomějské návrší můžete navštívit celoročně i o víkendech. Aktuální otevírací dobu včetně dalších důležitých informací najdete zde.

Vstupenky jsou k zakoupení v pokladně Regionálního muzea v Kolíně, Červinkovský dům, Brandlova 27. Nezapomeňte se podívat i na možnost zakoupení celodenního vstupného do všech objektů Bartolomějského návrší.

Mapa

V blízkosti
najdete

Rozhledna Vodárna

Kolín

Věž Práchovna

Kolín

Synagoga a bývalá židovská škola

Kolín

Starý židovský hřbitov

Kolín

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Věž Práchovna

Na skalním břehu řeky Labe se tyčí hranolová pozdně gotická kamenná věž zvaná Práchovna. Postavena byla v první polovině 15. století a v současné době slouží jako vyhlídková věž.

Zjistit více

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více