Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Synagoga a bývalá židovská škola

Kolín

Kolínská synagoga je největší synagogou postavenou u nás do 18. století. Pokud nepočítáme Prahu, tak se jedná o nejstarší a nejcennější památku svého druhu v Čechách. Postavena byla na místě starší dřevěné modlitebny již na přelomu 14. a 15. století jak dokládá letopočet a nápis na pamětním kamenu vloženém do východního průčelí.

Dům čp. 126 v minulosti náležel k nejvýznamnějším budovám kolínského ghetta, neboť od roku 1654 sloužil jako židovská škola. Jeho původní středověké jádro tvoří vzhledově odlišná levá část, kterou zdobí pozdně barokní fasáda z druhé poloviny 18. století. Po roce 1782 začala být původní školní budova využívána jako obydlí rabína. V letech 1844–1846 byla k tomuto domu na místě uličky vedoucí k synagoze přistavěna nová klasicistní školní budova, která tvoří pravou část objektu. Na průčelí se dnes nachází pamětní deska věnovaná více než 2 200 příslušníků židovské komunity deportovaným v době druhé světové války z území tehdejšího kolínského oberlandrátu. Konce války se dožilo jen 135 z nich.

Průjezdem v přízemí této budovy je přístupná synagoga, která je jednou z nejstarších a nejcennějších památek svého druhu v Čechách. Její existence je doložena již před rokem 1422, dnešní raně barokní podobu určila přestavba dokončená v roce 1696. V letech 1721 a 1815 byla synagoga významně rozšířena přístavbami bočních prostor. Svému původnímu účelu sloužila až do faktického zániku kolínské židovské obce v roce 1953. V interiéru se zachovala raně barokní štuková výzdoba a svatostánek (aron ha-kodeš) z konce 17. století.

Synagoga je přístupná po celý rok a vstupuje se do ní přes Městské informační centrum v Kolíně v ulici Na Hradbách 157.

Mapa

V blízkosti
najdete

Rozhledna Vodárna

Kolín

Věž Práchovna

Kolín

Starý židovský hřbitov

Kolín

Bartolomějské návrší

Kolín

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Areál zámku a muzea Kačina

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v České republice. Je to příklad klasicistní nebo-li empírové architektury a vystavěn je v naprosto čistém stylu. Od dob svého vzniku nedoznal zámek žádných architektonických změn.

V areálu zámku sídlí Národní zemědělské muzeum, které je prezentováno expozicí „Království včel“, „Příběh dřeva“ nebo „Modely lidových staveb“.

Zjistit více

Muzeum lidových staveb

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek.

Zjistit více