V roce 2017 získala Zdeňka Mašínová zpět rodný statek otce Josefa Mašína. Následujícího roku vznikl zapsaný spolek, jehož cílem bylo nejen vytvoření Památníku tří odbojů, ale také uchování památky celé rodiny genmjr. Josefa Mašína. Stalo se tak z prostředků veřejné sbírky, do níž se zapojilo takřka tisíc přispěvatelů.

Původní hrad s názvem Černý Kostelec je poprvé zmiňován v roce 1348. Po vzniku Československa v roce 1918 byl zámek i panství Černý Kostelec vyvlastněn při pozemkové reformě a přešel do majetku státu. V současnosti na zámku sídlí Lesy ČZU, které jsou vysokoškolským lesním statkem České zemědělské univerzity v Praze. V letní sezoně je pro veřejnost otevřen prohlídkový okruh, ve kterém se návštěvníci dozví mnoho zajímavého z bohaté minulosti této unikátní stavby spojené s mnoha zvučnými jmény aktérů naší historie a jejich rody.

Starý židovský hřbitov, rozkládající se mezi ulicemi Kmochovou a Sluneční, skrývá přibližně na 1 ha přes dva a půl tisíce náhrobků. Pohřbívalo se zde až do roku 1887. Po starém židovském hřbitově v Praze je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.

Starobylý kostelík sv. Ondřeje se hřbitovem stojí o samotě na návrší nad říčkou Vrchlicí na okraji Chlístovic. Na protějším návrší nad pravým břehem Vrchlice se nachází zřícenina hradu Sion.

Děkanský chrám sv. Bartoloměje je dominantou a nejcennější památkou Kolína. Raně gotický chrám byl založen v polovině 13. století. Jeho výstavba probíhala v několika etapách na objednávku krále Přemysla Otakara II. a jeho následovníků až do počátku 14. století.

Unikátní je celý areál tzv. chrámového návrší, který prošel v letech 2018 – 2020 rozsáhlou revitalizací. Najdete zde zejména kostnici s bohatou ornamentální výzdobou či budovu bývalé farní školy s interaktivní expozicí. Zvonice ukrývá chrámový poklad i lapidárium a poskytuje vyhlídku na centrum města, zelené parkány zvou k procházce a relaxaci u bylinkové zahrádky či v rozariu.

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.