Kolínská synagoga je největší synagogou postavenou u nás do 18. století. Pokud nepočítáme Prahu, tak se jedná o nejstarší a nejcennější památku svého druhu v Čechách. Postavena byla na místě starší dřevěné modlitebny již na přelomu 14. a 15. století jak dokládá letopočet a nápis na pamětním kamenu vloženém do východního průčelí.

Unikátní památka UNESCO – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách. Spolu se sedleckou kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Katedrála byla vystavěna mezi lety 1290 – 1320 a kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky.

Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v České republice. Je to příklad klasicistní nebo-li empírové architektury a vystavěn je v naprosto čistém stylu. Od dob svého vzniku nedoznal zámek žádných architektonických změn. V areálu zámku sídlí Národní zemědělské muzeum, které je prezentováno expozicí „Království včel“, „Příběh dřeva“ nebo „Modely lidových staveb“.

Kostel sv. Jana Nepomuckého je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Projekt kostela zpracoval „císařský“ architekt F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou nepomáhal K. I. Dientzenhofer. Je jediným kutnohorským kostelem, který byl postaven a vybaven v jediném stylu pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu. Stavbu financovala kutnohorská obec z výnosů záduší a za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobě.

Nedaleko Chlístovic u Kutné Hory najdete zbytky hradu Sion. Na místě hradu bylo původně nevelké hradiště. Roku 1423 získal území Jan Roháč z Dubé, který v roce 1426 zahájil výstavbu nevelkého hradu Sion, který byl vystavěn na skalnatém ostrohu ze tří stran chráněn říčkou Vrchlicí.

V roce 2017 získala Zdeňka Mašínová zpět rodný statek otce Josefa Mašína. Následujícího roku vznikl zapsaný spolek, jehož cílem bylo nejen vytvoření Památníku tří odbojů, ale také uchování památky celé rodiny genmjr. Josefa Mašína. Stalo se tak z prostředků veřejné sbírky, do níž se zapojilo takřka tisíc přispěvatelů.