Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Starý židovský hřbitov

Kolín

Starý židovský hřbitov, rozkládající se mezi ulicemi Kmochovou a Sluneční, skrývá přibližně na 1 ha přes dva a půl tisíce náhrobků. Pohřbívalo se zde až do roku 1887. Po starém židovském hřbitově v Praze je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.

Počátky starého židovského hřbitova spadají asi do poloviny 15. století. Svému účelu sloužil až do roku 1887, kdy byl založen nový židovský hřbitov v Kolíně-Zálabí. Ohradní zeď opatřená pseudobarokní bránou z počátku 20. století vymezuje nepravidelný pozemek o rozloze přibližně jednoho hektaru, na němž je rozmístěno více než dva a půl tisíce náhrobků z 15.–19. století. Nejstarší zachovalé pocházejí z roku 1492, mnohem nápadnější jsou pozdně renesanční a raně barokní náhrobky ze 17. století.

Přibližně uprostřed vymezuje stoupající úroveň terénu hroby nejvýznamnějších představitelů zdejší židovské obce ze 16.–19. století. Na severozápadním úpatí pahorku je umístěn patrně nejznámější náhrobek, označující místo posledního odpočinku Becalela, syna pražského rabína Jehudy Löwa. K jeho smrti v roce 1599 se váže jedna z nejoblíbenějších kolínských pověstí.

Západní část hřbitova, přiléhající ke Sluneční ulici, obsahuje převážně mladší náhrobky z 19. století. Z nich si zaslouží pozornost zejména monumentální náhrobek továrníka Josefa Weissbergera z roku 1872.

Přístup na Starý nebo Nový židovský hřbitov je možný po dohodě s Městským informačním centrem Kolín nebo Turistickým informačním centrem, návštěvníkům jsou zapůjčeny klíče oproti vratné záloze 100,- Kč a to nejdéle hodinu před zavírací dobou IC. Hřbitovy lze navštívit v provozní době infocentra mimo soboty a některé židovské svátky. 

Mapa

V blízkosti
najdete

Památník tří odbojů (Mašínův statek)

Kolín

Rozhledna Vodárna

Kolín

Věž Práchovna

Kolín

Synagoga a bývalá židovská škola

Kolín

Bartolomějské návrší

Kolín

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Muzeum Ostrov lidových krojů

Muzeum Ostrov lidových krojů disponuje největší soukromou sbírkou historických venkovských oděvů v České republice. Unikátní expozice je úplně první veřejnou prezentací všech krojových oblastí České republiky. Lidové kroje jsou projevem lidové kultury 19. století, proto v Muzeu Ostrov lidových krojů najdete především exponáty z tohoto období. Jsou zde zastoupeny všechny významnější regiony česky i německy mluvících Čechů, Moravanů a Slezanů.

Zjistit více

Sankturinovský dům a Galerie Felixe Jeneweina

Impozantní palác s barokní fasádou, který tvoří dominantu Palackého náměstí, pamatuje nejdávnější počátky města. Archeologické nálezy dokládají, že v závěru 13. století zde stál věžový dům, jehož gotická věž sloužila k bydlení, ale také k obranným účelům, neboť v areálu domu se nacházel výrobní objekt, kde se zřejmě hutnilo stříbro. Později byly k tomuto „základu“ připojeny ještě další objekty.

Zjistit více

Hrádek – České muzeum stříbra a středověký důl

První zmínky o Hrádku, tehdy ještě v podobě opevněné dřevěné tvrze, pocházejí již z roku 1312. Z této tvrze ji na hrádek – vrcholně gotické sídlo, nechal přestavět kutnohorský královský rychtář Václav z Donína v letech 1400 – 1420.

Zjistit více