Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Starý židovský hřbitov

Kolín

Starý židovský hřbitov, rozkládající se mezi ulicemi Kmochovou a Sluneční, skrývá přibližně na 1 ha přes dva a půl tisíce náhrobků. Pohřbívalo se zde až do roku 1887. Po starém židovském hřbitově v Praze je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.

Počátky starého židovského hřbitova spadají asi do poloviny 15. století. Svému účelu sloužil až do roku 1887, kdy byl založen nový židovský hřbitov v Kolíně-Zálabí. Ohradní zeď opatřená pseudobarokní bránou z počátku 20. století vymezuje nepravidelný pozemek o rozloze přibližně jednoho hektaru, na němž je rozmístěno více než dva a půl tisíce náhrobků z 15.–19. století. Nejstarší zachovalé pocházejí z roku 1492, mnohem nápadnější jsou pozdně renesanční a raně barokní náhrobky ze 17. století.

Přibližně uprostřed vymezuje stoupající úroveň terénu hroby nejvýznamnějších představitelů zdejší židovské obce ze 16.–19. století. Na severozápadním úpatí pahorku je umístěn patrně nejznámější náhrobek, označující místo posledního odpočinku Becalela, syna pražského rabína Jehudy Löwa. K jeho smrti v roce 1599 se váže jedna z nejoblíbenějších kolínských pověstí.

Západní část hřbitova, přiléhající ke Sluneční ulici, obsahuje převážně mladší náhrobky z 19. století. Z nich si zaslouží pozornost zejména monumentální náhrobek továrníka Josefa Weissbergera z roku 1872.

Přístup na Starý nebo Nový židovský hřbitov je možný po dohodě s Městským informačním centrem Kolín nebo Turistickým informačním centrem, návštěvníkům jsou zapůjčeny klíče oproti vratné záloze 100,- Kč a to nejdéle hodinu před zavírací dobou IC. Hřbitovy lze navštívit v provozní době infocentra mimo soboty a některé židovské svátky. 

Mapa

V blízkosti
najdete

Památník tří odbojů (Mašínův statek)

Kolín

Rozhledna Vodárna

Kolín

Věž Práchovna

Kolín

Synagoga a bývalá židovská škola

Kolín

Bartolomějské návrší

Kolín

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Poutní kostel sv. Anny

Poutní kostel sv. Anny najdete v Sudějově, malé obci ukryté v malebné přírodě s lesy a poli, zhruba 4 km jihovýchodně od Uhlířských Janovic v okrese Kutná Hora.

Zjistit více

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana Nepomuckého je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Projekt kostela zpracoval „císařský“ architekt F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou nepomáhal K. I. Dientzenhofer. Je jediným kutnohorským kostelem, který byl postaven a vybaven v jediném stylu pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu. Stavbu financovala kutnohorská obec z výnosů záduší a za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobě.

Zjistit více