Při hřbitovní zdi u kostela sv. Marka v Žehušicích stojí zvláštní zvonice, jejíž přízemí bývalo využíváno jako márnice. Městys Žehušice leží osm kilometrů východně od města Kutná Hora. Hranolová stavba se zkoseným nárožím a hrotitými okny, korunovaná cibulovitou bání výrazně napodobuje maurskou či islámskou architekturu – je odrazem romantické módní vlny počátku 19. století, která reflektovala exotická orientální témata ve stavbách minaretů, tureckých lázní apod.

Vlašský dvůr býval právem nazýván „klenotem“ koruny českých panovníků a jeho půvab a šarm přetrval do dnešních dnů. Vlašský dvůr je bývalá královská mincovna a královský palác, národní kulturní památka celoevropského významu, s tisíciletou historií.

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.