Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Věž Práchovna

Zálabí – 

Kolín

Na skalním břehu řeky Labe se tyčí hranolová pozdně gotická kamenná věž zvaná Práchovna. Postavena byla v první polovině 15. století a v současné době slouží jako vyhlídková věž.

Pozdně gotická věž byla postavena pravděpodobně v první polovině 15. století jako předsunuté opevnění kolínského hradu a severního předpolí města. Ve své původní podobě vrcholila vysokou jehlancovou střechou s ochozem a byla doplněna dalším, dnes nezachovalým opevněním.

V 16. a 17. století kromě svého obranného účelu sloužila též jako strážní věž. Později zde bylo umístěno skladiště střelného prachu, z čehož byl odvozen dnešní název. Pravděpodobně v polovině 19. století věž ztratila střechu a stala se zříceninou. V roce 2006 byla vestavbou schodiště a moderního zastřešení upravena na vyhlídku.

Otevírací doba a vstupné

DUBEN–ZÁŘÍ 8–20 hod

ŘÍJEN–BŘEZEN 9–17 hod

Mimo uvedenou provozní dobu není vstup do objektu možný.

Vstupné 50 Kč, platba pouze bezhotovostně (již nelze platit mincemi, pouze platební kartou).

Pozor – nevstupujte za bouřky, vstup je na vlastní nebezpečí.

Mapa

V blízkosti
najdete

Památník tří odbojů (Mašínův statek)

Kolín

Rozhledna Vodárna

Kolín

Synagoga a bývalá židovská škola

Kolín

Starý židovský hřbitov

Kolín

Bartolomějské návrší

Kolín

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Kostel sv. Petra a Pavla

Prvopočátky stavby kostela, který je dominantou Čáslavi, spadají do 12. století. Kostel prošel řadou stavebních úprav v průběhu šesti století do dnešní podoby. V roce 1910 zde byly v podvěžní kapli nalezeny ostatky Jana Žižky z Trocnova. Velkým lákadlem pro návštěvníky je také vyhlídková věž.

Zjistit více

Otakarova bašta

Součástí opevnění v Čáslavi je raně gotická válcová věž zvaná Otakarova bašta, která slouží jako vyhlídková věž pro turisty.

Zjistit více

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana Nepomuckého je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Projekt kostela zpracoval „císařský“ architekt F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou nepomáhal K. I. Dientzenhofer. Je jediným kutnohorským kostelem, který byl postaven a vybaven v jediném stylu pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu. Stavbu financovala kutnohorská obec z výnosů záduší a za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobě.

Zjistit více