Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Otakarova bašta

Čáslav

Součástí opevnění v Čáslavi je raně gotická válcová věž zvaná Otakarova bašta, která slouží jako vyhlídková věž pro turisty.

Otakarova bašta je jedinou dochovanou věží čáslavského opevnění. To bylo postaveno v letech 1330 – 1340 a tvořila ho 10 – 15 m vysoká kamenná zeď, mnoho bašt a tři věže.

Mohutná válcovitá věž spolu s jihozápadním pásmem hradeb nyní tvoří unikátní ukázku obranného městského systému tzv. francouzského typu, používaného v Českých zemích na přelomu 13. a 14. století.

Otakarova bašta je pozůstatkem tzv. Brodské brány. Brodská brána byla proražena v hradbě v místech dnešní ulice Klimenta Čermáka. Byla chráněna vysokou válcovou věží (Otakarova bašta). Kulisová brána s předbraním prošla v letech 1534-1539 úpravami a v roce 1802 zcela zbořena. Válcová věž má průměr 8 m a je vysoká 22 m. Původně přístupná pouze po ochozu byla novogoticky upravena a doplněna novým vchodem z uliční úrovně. V roce 1883 byla pseudogoticky přestavěna a v této podobě se dochovala dodnes. V sedmdesátých letech 20. století prošla rekonstrukcí. Od roku 2003 věž slouží jako vyhlídková stavba.

Mapa

V blízkosti
najdete

Zvonička v maurském stylu

Čáslav

Zámek Žleby

Čáslav

Kostel sv. Petra a Pavla

Čáslav

Čáslavská synagoga

Čáslav

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě stojí na místě původního kostela zasvěceného Navštívení Panny Marie, jehož historie sahala až do 13. století. Grunta byla do konce 14. století samostatnou farností, později spadala pod kutnohorskou správu a v 18. století byla připojena pod novou farnost vzniklou na Kaňku. Od té doby kostel chátral, dochoval se z něj pouze zvon, který zhotovil kutnohorský zvonař Ondřej Ptáček a náhrobní kameny pánů Libenických z Vrchovišť.

Zjistit více

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Kamenný dům

Kamenný dům je postaven na předhusitských základech a v dnešní době patří mezi nejvýznamnější památky pozdně gotické architektury v Evropě. Kamenný dům je zároveň součástí městské památkové rezervace zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dům patřil měšťanovi Prokopovi Kroupovi, který byl roku 1499 povýšen do šlechtického stavu.

Bohatě zdobený kamenný štít domu je prací mistra Brikcího Gauskeho z Vratislavi. Roku 1839 byl dům upraven a v letech 1900-1902 regotizován architektem Láblerem. Při obnově byla například doplněna socha Madony od profesora J. Kastnera.

Zjistit více