Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Otakarova bašta

Čáslav

Součástí opevnění v Čáslavi je raně gotická válcová věž zvaná Otakarova bašta, která slouží jako vyhlídková věž pro turisty.

Otakarova bašta je jedinou dochovanou věží čáslavského opevnění. To bylo postaveno v letech 1330 – 1340 a tvořila ho 10 – 15 m vysoká kamenná zeď, mnoho bašt a tři věže.

Mohutná válcovitá věž spolu s jihozápadním pásmem hradeb nyní tvoří unikátní ukázku obranného městského systému tzv. francouzského typu, používaného v Českých zemích na přelomu 13. a 14. století.

Otakarova bašta je pozůstatkem tzv. Brodské brány. Brodská brána byla proražena v hradbě v místech dnešní ulice Klimenta Čermáka. Byla chráněna vysokou válcovou věží (Otakarova bašta). Kulisová brána s předbraním prošla v letech 1534-1539 úpravami a v roce 1802 zcela zbořena. Válcová věž má průměr 8 m a je vysoká 22 m. Původně přístupná pouze po ochozu byla novogoticky upravena a doplněna novým vchodem z uliční úrovně. V roce 1883 byla pseudogoticky přestavěna a v této podobě se dochovala dodnes. V sedmdesátých letech 20. století prošla rekonstrukcí. Od roku 2003 věž slouží jako vyhlídková stavba.

Mapa

V blízkosti
najdete

Zvonička v maurském stylu

Čáslav

Zámek Žleby

Čáslav

Kostel sv. Petra a Pavla

Čáslav

Čáslavská synagoga

Čáslav

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Zámek v Kostelci nad Černými lesy

Původní hrad s názvem Černý Kostelec je poprvé zmiňován v roce 1348. Po vzniku Československa v roce 1918 byl zámek i panství Černý Kostelec vyvlastněn při pozemkové reformě a přešel do majetku státu. V současnosti na zámku sídlí Lesy ČZU, které jsou vysokoškolským lesním statkem České zemědělské univerzity v Praze. V letní sezoně je pro veřejnost otevřen prohlídkový okruh, ve kterém se návštěvníci dozví mnoho zajímavého z bohaté minulosti této unikátní stavby spojené s mnoha zvučnými jmény aktérů naší historie a jejich rody.

Zjistit více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě stojí na místě původního kostela zasvěceného Navštívení Panny Marie, jehož historie sahala až do 13. století. Grunta byla do konce 14. století samostatnou farností, později spadala pod kutnohorskou správu a v 18. století byla připojena pod novou farnost vzniklou na Kaňku. Od té doby kostel chátral, dochoval se z něj pouze zvon, který zhotovil kutnohorský zvonař Ondřej Ptáček a náhrobní kameny pánů Libenických z Vrchovišť.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více