Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Otakarova bašta

Čáslav

Součástí opevnění v Čáslavi je raně gotická válcová věž zvaná Otakarova bašta, která slouží jako vyhlídková věž pro turisty.

Otakarova bašta je jedinou dochovanou věží čáslavského opevnění. To bylo postaveno v letech 1330 – 1340 a tvořila ho 10 – 15 m vysoká kamenná zeď, mnoho bašt a tři věže.

Mohutná válcovitá věž spolu s jihozápadním pásmem hradeb nyní tvoří unikátní ukázku obranného městského systému tzv. francouzského typu, používaného v Českých zemích na přelomu 13. a 14. století.

Otakarova bašta je pozůstatkem tzv. Brodské brány. Brodská brána byla proražena v hradbě v místech dnešní ulice Klimenta Čermáka. Byla chráněna vysokou válcovou věží (Otakarova bašta). Kulisová brána s předbraním prošla v letech 1534-1539 úpravami a v roce 1802 zcela zbořena. Válcová věž má průměr 8 m a je vysoká 22 m. Původně přístupná pouze po ochozu byla novogoticky upravena a doplněna novým vchodem z uliční úrovně. V roce 1883 byla pseudogoticky přestavěna a v této podobě se dochovala dodnes. V sedmdesátých letech 20. století prošla rekonstrukcí. Od roku 2003 věž slouží jako vyhlídková stavba.

Mapa

V blízkosti
najdete

Zvonička v maurském stylu

Čáslav

Zámek Žleby

Čáslav

Kostel sv. Petra a Pavla

Čáslav

Čáslavská synagoga

Čáslav

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Kostel sv. Petra a Pavla

Prvopočátky stavby kostela, který je dominantou Čáslavi, spadají do 12. století. Kostel prošel řadou stavebních úprav v průběhu šesti století do dnešní podoby. V roce 1910 zde byly v podvěžní kapli nalezeny ostatky Jana Žižky z Trocnova. Velkým lákadlem pro návštěvníky je také vyhlídková věž.

Zjistit více

Poutní kostel sv. Anny

Poutní kostel sv. Anny najdete v Sudějově, malé obci ukryté v malebné přírodě s lesy a poli, zhruba 4 km jihovýchodně od Uhlířských Janovic v okrese Kutná Hora.

Zjistit více

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana Nepomuckého je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Projekt kostela zpracoval „císařský“ architekt F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou nepomáhal K. I. Dientzenhofer. Je jediným kutnohorským kostelem, který byl postaven a vybaven v jediném stylu pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu. Stavbu financovala kutnohorská obec z výnosů záduší a za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobě.

Zjistit více