Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Zámek v Kostelci nad Černými lesy

Kostelec nad Černými lesy – 

Kouřim

Původní hrad s názvem Černý Kostelec je poprvé zmiňován v roce 1348. Po vzniku Československa v roce 1918 byl zámek i panství Černý Kostelec vyvlastněn při pozemkové reformě a přešel do majetku státu. V současnosti na zámku sídlí Lesy ČZU, které jsou vysokoškolským lesním statkem České zemědělské univerzity v Praze. V letní sezoně je pro veřejnost otevřen prohlídkový okruh, ve kterém se návštěvníci dozví mnoho zajímavého z bohaté minulosti této unikátní stavby spojené s mnoha zvučnými jmény aktérů naší historie a jejich rody.

Původní hrad s názvem Černý Kostelec je poprvé zmiňován v roce 1348. Ve zmíněném roce souhlasil markrabě Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV. ve smlouvě uzavřené jeho otcem Janem Lucemburským v 1. čtvrtině 14. století, s výměnou panství a hradu „Costelicz in Nygra Sylva“ za hrad Náchod. Roku 1492 získali zámek Slavatové z Chlumu a Košumberka. Za účast na prvním stavovském povstání z roku 1547 Diviši Slavatovi († 1575) zkonfiskoval český král Ferdinand I. majetek.

Poté, co byl hrad v roce 1548 částečně zničen požárem, zasadil se král Ferdinand I. Habsburský o jeho přestavbu na renesanční zámek. Autory stavebního projektu přestavby byli architekti Hans Tirol a Ulrico Aostalli de Sala.

V roce 1558 přešel Černý Kostelec do vlastnictví Jaroslava Smiřického ze Smiřic, který zámek upravil na hlavní sídlo svého rodu a pokračoval v přestavbě zámku na reprezentativní zařízení. Smiřickým byl ovšem za účast na stavovském povstání proti císaři a kvůli evangelicko-luteránskému vyznání po bitvě na Bílé hoře roku 1621 zkonfiskován veškerý majetek císařem Ferdinandem II.. Poté černokostelecké panství získal Albrecht z Valdštejna, který jej v roce 1623 prodal Karlovi I. z Lichtenštejna.

Za držby Lichtenštejnů byl zámek od roku 1759 vévodkyní Marií Terezií Savojsko-Lichtenštejnskou upraven v barokním stylu podle plánů tyrolského stavitele Josefa Jägera. Zámek se pak stal jejím sídlem, kde měla svůj dvůr.

Po zrušení vrchnostenského systému byla část zámku od roku 1850 sídlem okresního soudu a hostila úřady správy panství.

Po vzniku Československa v roce 1918 byl zámek i panství Černý Kostelec Lichtenštejnům vyvlastněn při pozemkové reformě a přešel do majetku státu. V současnosti na zámku sídlí Lesy ČZU, které jsou vysokoškolským lesním statkem České zemědělské univerzity v Praze.

Více informací o zámku a jeho otevírací době najdete na webových stránkách.

Mapa

V blízkosti
najdete

Kostel sv. Štěpána se zvonicí

Kouřim

Muzeum lidových staveb

Kouřim

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Starý židovský hřbitov

Starý židovský hřbitov, rozkládající se mezi ulicemi Kmochovou a Sluneční, skrývá přibližně na 1 ha přes dva a půl tisíce náhrobků. Pohřbívalo se zde až do roku 1887. Po starém židovském hřbitově v Praze je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.

Zjistit více

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Kostel sv. Ondřeje

Starobylý kostelík sv. Ondřeje se hřbitovem stojí o samotě na návrší nad říčkou Vrchlicí na okraji Chlístovic. Na protějším návrší nad pravým břehem Vrchlice se nachází zřícenina hradu Sion.

Zjistit více