Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Čáslavská synagoga

Čáslav

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Synagoga v Čáslavi sloužila svému původnímu účelu do roku 1941, kdy byla jako ostatní židovské modlitebny uzavřena. Po válce byly využívány její prostory jako sklad tehdejších závodů Kosmos, po úpravách začala od roku 1970 fungovat jako depozitář městské galerie. V té době byl také na místo, kde se nacházela židovská hvězda, osazen městský znak. V předsíni jsou dnes umístěny dvě pamětní desky se jmény architekta, stavitele a představenstva židovské kulturní obce.

V roce 1994 byla synagoga v rámci restitucí vrácena Židovské obci. Roku 2008 pak s podporou města Čáslav proběhla oprava fasády objektu a do největšího oblouku bylo vráceno okno s Davidovou hvězdou. Současnou fázi oprav, během níž byly v dubnu 2022 dokončeny komplexní opravy vnitřních prostor, díky nimž se synagoga v Čáslavi poprvé od svého vzniku na začátku 20. století dočkala obnovy interiérů, koordinuje a financuje Nadační fond dr. Dagmar Lieblové. Aby byl prostor synagogy připraven na celoroční užívání, byla v celém sále instalována vytápěná podlaha, na kterou je připojen vlastní zdroj tepla. V prvním patře vznikají administrativní prostory a bude zde umístěna pravidelná výstava o dějinách židovské komunity na Kutnohorsku.

Synagoga se stále rekonstruuje, ale již nyní zde probíhají komentované prohlídky, koncerty a přednášky.

Více informací o aktuálních akcích a otevírací době synagogy najdete na webových stránkách.

Mapa

V blízkosti
najdete

Zvonička v maurském stylu

Čáslav

Zámek Žleby

Čáslav

Otakarova bašta

Čáslav

Kostel sv. Petra a Pavla

Čáslav

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Dačického dům

Dačického dům, umístěný na svažitém náměstí na dohled od Kamenné kašny, je unikátním exponátem sám o sobě. Uvnitř se nachází interaktivní expozice, první svého druhu v České republice, která představuje organizaci UNESCO, památky na jeho seznamu u nás, ale především zodpoví otázku, proč právě Kutná Hora je součástí rodiny těchto nejvýznamnějších pamětihodností světa!

Zjistit více

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana Nepomuckého je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Projekt kostela zpracoval „císařský“ architekt F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou nepomáhal K. I. Dientzenhofer. Je jediným kutnohorským kostelem, který byl postaven a vybaven v jediném stylu pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu. Stavbu financovala kutnohorská obec z výnosů záduší a za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobě.

Zjistit více