Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Muzeum lidových staveb

Kouřim

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek.

V současné době muzeum představuje čtrnáct větších památek lidové architektury z oblasti středních, východních a severních Čech. Středočeský region je zastoupen stavbami ze širší oblasti Posázaví, Benešovska, Polabí, Podbrdska a povodí Berounky. Unikátem je především desetiboká roubená stodola z Durdic u Votic, postavená v roce 1648, která je nejstarší zachovalou památkou tohoto typu na území Čech. Z Posázaví pochází poloroubená chalupa a špýchar z Budče a malý roubený špýchar z Hrádku, které byly do muzea přeneseny ze zátopové oblasti přehrady Želivka.

Všechny tyto objekty vznikly na konci 18. století. Lidovou architekturu Podbrdska reprezentuje rozlehlý obytný dům usedlosti „Šperkovna“ ze Strašic, který doplňuje architektonicky pozoruhodný špýchar z Kornatic na Rokycansku, opatřený tak zvanou roubenou klenbou. Tyto stavby pocházejí z konce 18. a první poloviny 19. století. Oblast povodí Berounky je zastoupena roubeným obytným domem statku z Týřovic u Rakovníka, založeným již v 17. století, který byl do své současné podoby upravován po roce 1800. Ukázkou středočeské polabské architektury z 19. století je usedlost z oblasti Českobrodska a Nymburska, která se skládá z výstavné chalupy z Masojed, domku z Krchleb a zděné stodoly. Z oblasti středního Polabí na pomezí středních a východních Čech pochází také pozoruhodná celoroubená kovárna ze Starého Bydžova, postavená roku 1774. Východočeský region v současnosti zastupují dvě památky z Podkrkonoší. Jedná se o roubenou rychtu z Bradlecké Lhoty na Semilsku a mimořádně cennou dvanáctibokou stodolu ze Želejova u Hořic. Rychta z Bradlecké Lhoty s bohatě členěnou lomenicí novopackého typu pochází z konce 17. století, želejovská stodola vznikla v roce 1690, a společně se stodolou z Durdic náleží k našim nejcennějším památkám lidové architektury. Z oblasti severních Čech se v muzeu zatím nachází pouze patrový polohrázděný dům z Jílového – Kamenné u Děčína, postavený na počátku 19. století.

Otevřeno je od dubna až do prosince. Je nutné si ale ověřit přesnou otevírací dobu.

Více informací najdete na www.skanzenkourim.cz

Mapa

V blízkosti
najdete

Kostel sv. Štěpána se zvonicí

Kouřim

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Bartolomějské návrší

Děkanský chrám sv. Bartoloměje je dominantou a nejcennější památkou Kolína. Raně gotický chrám byl založen v polovině 13. století. Jeho výstavba probíhala v několika etapách na objednávku krále Přemysla Otakara II. a jeho následovníků až do počátku 14. století.

Unikátní je celý areál tzv. chrámového návrší, který prošel v letech 2018 – 2020 rozsáhlou revitalizací. Najdete zde zejména kostnici s bohatou ornamentální výzdobou či budovu bývalé farní školy s interaktivní expozicí. Zvonice ukrývá chrámový poklad i lapidárium a poskytuje vyhlídku na centrum města, zelené parkány zvou k procházce a relaxaci u bylinkové zahrádky či v rozariu.

Zjistit více

Kamenný dům

Kamenný dům je postaven na předhusitských základech a v dnešní době patří mezi nejvýznamnější památky pozdně gotické architektury v Evropě. Kamenný dům je zároveň součástí městské památkové rezervace zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Dům patřil měšťanovi Prokopovi Kroupovi, který byl roku 1499 povýšen do šlechtického stavu.

Bohatě zdobený kamenný štít domu je prací mistra Brikcího Gauskeho z Vratislavi. Roku 1839 byl dům upraven a v letech 1900-1902 regotizován architektem Láblerem. Při obnově byla například doplněna socha Madony od profesora J. Kastnera.

Zjistit více

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více