Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Zruč nad Sázavou

Turistické informační centrum Zruč nad Sázavou

Otevírací doba

duben až říjen
Po–St: 8:00–11:30
So–Ne+Svátky: 9:00–11:30
květen až září
Po–Ne: 9:00–11:30
listopad až březen
Po–St: 8:00–11:30
Út, Čt, Pá: 9:00–11:30
So–Ne: Zavřeno
(24. 12.–26. 12. a 1.1. zavřeno)

Nabízené služby

Kompletní informační servis: informace o památkových objektech, městě a okolí (otevírací dobu a výši vstupného), stravovacích a ubytovacích zařízeních, kulturních akcích, autobusových a vlakových spojích; tipy na výlety a procházky atd.

  • Prodej suvenýrů, map, pohlednic a poštovních známek, publikací, regionálních produktů (pivo, víno, čokoláda..), turistických vizitek a známek
  • Veřejný počítač s internetem a také WIFI
  • Kopírování pro veřejnost
  • Předprodej vstupenek
  • Prohlídky zámku – velký a malý okruh – expozice panenek – regionální muzeum obuvnictví – galerie – aktuální výstava – zábavně naučná stezka rytíře Miloty Kolowrata
  • Půjčovna kol
  • Redakce Zručských novin a příjem inzerátů
  • Kronika města a konzultační činnost

V blízkosti
najdete

Muzeum Ostrov lidových krojů

Zruč nad Sázavou

Ubytování

Gastronomie

Výlety

Objevte okolí

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více

Kostel sv. Štěpána se zvonicí

Již sedm a půl století je chrám sv. Štěpána Prvomučedníka v Kouřimi architektonickou i duchovní dominantou města.

Zjistit více