Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Muzeum Ostrov lidových krojů

Ostrov u Zbraslavic – 

Zruč nad Sázavou

Muzeum Ostrov lidových krojů disponuje největší soukromou sbírkou historických venkovských oděvů v České republice. Unikátní expozice je úplně první veřejnou prezentací všech krojových oblastí České republiky. Lidové kroje jsou projevem lidové kultury 19. století, proto v Muzeu Ostrov lidových krojů najdete především exponáty z tohoto období. Jsou zde zastoupeny všechny významnější regiony česky i německy mluvících Čechů, Moravanů a Slezanů.

Expozice krojů je doplněna historickými předměty, které sloužily ke zpracování textilních surovin, předení a tkaní. Návštěvníci zde najdou i doprovodnou sbírku šátků, krajek s ukázkou jejich výroby, stuhy, čepce, sbírku knoflíků, panenek v krojích a dalších doplňkových předmětů.

Muzeum Ostrov lidových krojů je umístěno v bývalé hospodářské budově, která dříve sloužila především jako chlévy a stáje. Střední část budovy byla obytná. Poslední architektonické úpravy jsou klasicistní, dle dendrochronologického průzkumu pochází z roku 1846, kdy byl Ostrov v držení Jacoba Josepha von Löwenthal. V tomto období byly postaveny také velké objekty stodol v západní části areálu.

Po mnoha historických peripetiích přechází v roce 2005 poplužní dvůr do vlastnictví rodiny Mičánkových. Pod jejich péčí dochází v letech 2005 – 2008 k úplnému zrestaurování a rekonstrukci všech budov a celého areálu do dnešní podoby. Podrobnosti o vlastnících Ostrova a informace k rekonstrukci si můžete přečíst na tabulích vedle vchodu do Muzea. Historie osmi staletí existence tohoto místa dýchá osobitým, silným a omamným geniem loci. Užijte si jej.

Detailní informace hledejte na webových stránkách muzea.

Mapa

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Čáslavská synagoga

Novodobá židovská obec ve městě Čáslav započala svou historii v polovině 19. století. Na jeho konci přišla pro čáslavské židovské obyvatele doba společenského a kulturního rozkvětu, která na přelomu století vyvrcholila stavbou nové synagogy na tehdejší Rudolfově třídě (dnešní Masarykově ulici čp. 111).

Obec tehdy oslovila významného vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho, jenž se podílel i na stavbě Jubilejní synagogy v Praze v Jeruzalémské ulici. Ten pro Čáslav navrhl synagogu v maurském slohu, která měla nahradit starší modlitebnu doloženou od poloviny 19. století. Plány tohoto židovského stavitele byly promptně schváleny Izraelitským spolkem i městským úřadem roku 1897, ale ještě dva roky trvalo, než se začalo se stavbou. Možnou příčinou byl nedostatek financí. Na stavbu přispěli nejen obyvatelé Čáslavi a okolí, ale i rodina Rotschildů ve Vídni. Stavební práce začaly 13. března 1899 a již 2.9.1899 se uskutečnila slavnostní kolaudace.

Čáslavská synagoga představuje stavbu vysoké architektonické úrovně a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zjistit více

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana Nepomuckého je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Projekt kostela zpracoval „císařský“ architekt F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou nepomáhal K. I. Dientzenhofer. Je jediným kutnohorským kostelem, který byl postaven a vybaven v jediném stylu pozdním baroku s prvky rokoka a barokního klasicismu. Stavbu financovala kutnohorská obec z výnosů záduší a za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobě.

Zjistit více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě stojí na místě původního kostela zasvěceného Navštívení Panny Marie, jehož historie sahala až do 13. století. Grunta byla do konce 14. století samostatnou farností, později spadala pod kutnohorskou správu a v 18. století byla připojena pod novou farnost vzniklou na Kaňku. Od té doby kostel chátral, dochoval se z něj pouze zvon, který zhotovil kutnohorský zvonař Ondřej Ptáček a náhrobní kameny pánů Libenických z Vrchovišť.

Zjistit více