Kutnohorsko Kolínsko Turistická Oblast

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Kladruby – 

UNESCO Spojuje

Projekt UNESCO spojuje propojuje Kutnou Horu a region Kutnohorska a Kolínska s dalšími místy zapsanými na Seznam světového dědictví UNESCO. Představujeme vám partnery, se kterými nás spojuje nejen prestižní značka UNESCO, ale také společný zájem o kulturní dědictví, jeho ochranu, prezentaci a předávání dalším generacím. Každé z těchto míst je jedinečné, a přesto mezi nimi můžeme hledat zajímavé souvislosti, příběhy i inspiraci.

Nechte si od nás představit hřebčín v Kladrubech nad Labem, který je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemene koní – koně starokladrubského. Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od 10. 7. 2019 zapsána na Seznam památek světového dědictví. Rozhodl o tom Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Baku v Ázerbájdžánu.

Starokladrubští koně, chovaní kontinuálně více než 400 let, představují nejstarší původní české plemeno koní, které bylo zřejmě jako jediné plemeno na světě vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Pro ceremoniální účely císařského dvora byli využíváni bělouši, vraníci sloužili také církevním hodnostářům.

Navštivte hřebčíny v Kladrubech nad Labem a ve Slatiňanech, které jsou domovem starokladrubských běloušů a vraníků. V Kladrubech nad Labem se můžete těšit na komentovanou prohlídku stájí, kočárovny s expozicí starokladrubského koně a zámku. Nenechte si ujít také prohlídku lesovny a výstup na rozhlednu, ze které se vám nabídne ojedinělý pohled na hřebčín a jeho okolí. Ve Slatiňanech je pro návštěvníky k dispozici prohlídka stájí, jejíž součástí je mimo jiné prohlídka kočárovny, historické sedlovny rodu Auerspergů a výcvikového střediska.

Toužíte-li poznat více o chovu koní a podívat se do stájí, tak si vyberete z některého z nabízených prohlídkových okruhů.

Mapa

Výlety

Gastronomie

Ubytování

Objevte okolí

Bývalý letohrádek Belveder

Na vrchu Vysoká nechal v letech 1696–97 postavit majitel malešovského panství František Antonín Špork (* 9. 3. 1662 – † 30. 3. 1738) barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů architekta Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antonín Špork za velmi pikantních okolností. Během léčení v Karlových Varech je totiž vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském. Hrabě František. Antonín Špork na Vysoké příležitostně pobýval pouze dva roky.

Zjistit více

Zvonička v maurském stylu

Při hřbitovní zdi u kostela sv. Marka v Žehušicích stojí zvláštní zvonice, jejíž přízemí bývalo využíváno jako márnice. Městys Žehušice leží osm kilometrů východně od města Kutná Hora. Hranolová stavba se zkoseným nárožím a hrotitými okny, korunovaná cibulovitou bání výrazně napodobuje maurskou či islámskou architekturu – je odrazem romantické módní vlny počátku 19. století, která reflektovala exotická orientální témata ve stavbách minaretů, tureckých lázní apod.

Zjistit více

Bartolomějské návrší

Děkanský chrám sv. Bartoloměje je dominantou a nejcennější památkou Kolína. Raně gotický chrám byl založen v polovině 13. století. Jeho výstavba probíhala v několika etapách na objednávku krále Přemysla Otakara II. a jeho následovníků až do počátku 14. století.

Unikátní je celý areál tzv. chrámového návrší, který prošel v letech 2018 – 2020 rozsáhlou revitalizací. Najdete zde zejména kostnici s bohatou ornamentální výzdobou či budovu bývalé farní školy s interaktivní expozicí. Zvonice ukrývá chrámový poklad i lapidárium a poskytuje vyhlídku na centrum města, zelené parkány zvou k procházce a relaxaci u bylinkové zahrádky či v rozariu.

Zjistit více