Areál Kačina

Informace

Jako svoje letní reprezentační sídlo si ho nechal postavit Jan Rudolf Chotek v letech 1806-1824, tehdejší nejvyšší purkrabí Království českého. Chotkové patřili mezi nejvýznamnější české rody a spravovali statky Bělošice, Nové Dvory (Kutnohorsko) a Veltrusy. 

Proč areál? Kačina není jenom empírový zámek, ale obklopuje ho rozlehlý zámecký park. Ten je dokonce starší než samotný zámek. Již roku 1789 v souvislosti s přípravou staveniště zámku byla provedena řada terénních úprav a položeny základy parku. Projekt kačinské zámecké zahrady vypracoval významný vídeňský botanik N. J. Jacquin (1727-1817), ředitel císařské zahrady v Schrönbrunnu. Původní dubiny a bory byly v kačinském parku postupně doplňovány dalšími druhy dřevin. Od počátku 70. let 18. století sem Chotkové nechali dovážet a vysazovat cizokrajné dřeviny. Tak se na Kačinu dostaly tyrolské modříny, ale i kaštanovníky, akáty či pinie nebo moruše.

Autorem architektonického návrhu byl dražďanský architekt Ch. F. Schuricht, ale samotnou stavbu realizoval pražský stavební rada J. F. Joendel a v posledních letech arcibiskupský olomoucký stavební rada A. Arche. Ke stavbě zámku byla zvolena jediná vyvýšenina v širokém okolí, zvaná v Kačinách, vyhovující požadavku klasicistní estetiky stavět význačné budovy tak, aby vynikaly nad svým okolím.

Roku 1950 byl objekt dán k dispozici Zemědělskému muzeu jako muzejní a výstavní prostor. Po roce 1995 byly původní zemědělské a potravinářské expozice rozšířeny o prezentaci života různých společenských vrstev 19. století na venkově, postupně byla zpřístupněna i Chotkovská knihovna, divadlo a tzv. Chotkovská expozice přibližující dějiny rodu Chotků, zejména život generací svázaných s Kačinou. V roce 2001 se zámek Kačina na základě nařízení vlády stal národní kulturní památkou.

Více informací o zámku a celém areálu hledejte na webových stránkách zámku.