Projížďka unikátní řepařskou drážkou
Dobrodružství na trase lokomotivy firmy Orenstein & Koppel přezdívané "Dacan"
Znovuobnovená část trasy nejstarší polabské řepařské drážky nabízí příjemný výlet vlakem taženým parní nebo dieslovou lokomotivou po úzkorozchodné trati. Vlaky vyjíždí o víkendech a o všech státních svátcích od 28. dubna do 7. října.
Trať doprovází i železniční naučná stezka s posezením a herními prvky a naučná stezka "Za historií řepařské drážky a okolí". Je možné navštívit i muzeální expozici zaměřenou na historii Kolínské řepařské drážky, ostatních polabských řepařských drážek a pěstování a zpracování řepy. Jízdu je možno přerušit a doplnit o procházku polabskou krajinou.
Informace
Tenhle výlet rozhodně doporučujeme pro rodiny s dětmi! Kombinace jízdy vlakem a pěšího výletu necháme na vás. Je mnoho možností, jak tenhle výlet naplánovat.
Začátek Kolínské řepařské drážky najdete v Sendražicích na kraji Kolína směrem k továrně TPCA a dálnici D11. V areálu nádraží je možné zaparkovat, občerstvit se a děti se vyřádí na hřišti s trampolínou.
Ve stanici Výrovna je možnost grilování v přírodě. Na konečné stanici v Býchorech je dětský park s atraktivními herními prvky a s příjemným posezením v přírodě.
Znovuobnovená část trasy nejstarší polabské řepařské drážky nabízí příjemný výlet vlakem taženým parní nebo dieslovou lokomotivou po úzkorozchodné trati. Vlaky vyjíždí o víkendech a o všech státních svátcích od 28. dubna do 7. října.
Trať doprovází i železniční naučná stezka s posezením a herními prvky a naučná stezka "Za historií řepařské drážky a okolí". Je možné navštívit i muzeální expozici zaměřenou na historii Kolínské řepařské drážky, ostatních polabských řepařských drážek a pěstování a zpracování řepy. Jízdu je možno přerušit a doplnit o procházku polabskou krajinou.
Kolínská řepařská drážka postavená v roce 1894 byla nejstarší řepařskou drážkou v Čechách. Vedla z Kolínského cukrovaru, který stál v místě dnešní Elektrárny Kolín a.s., do Františkova, do Býchor a až do Jestřabí Lhoty. Celková délka trati dosáhla 10,6 km, odbočka do Františkova měřila dalších 0,9 km.
Polabské řepařské drážky vznikaly na přelomu 19. a 20. století a jejich délka dosáhla více než 130 km. Jednalo se o drážky vycházející z Kolína, Vlkavy, Křince, Kopidlna, Dymokur a Liběvsi. Po drážkách byla dopravována cukrová řepa do jednotlivých cukrovarů.
V roce 2000 vzniklo občanské sdružení Klub pro obnovu Kolíské řepařské drážky, nýnější zapsaný spolek Kolínská řepařská drážka z.s., jehož cílem bylo obnovit část nejstarší řepné malodráhy. S finanční podporou EU, Středočeského kraje, Města Kolína a TPCA a celé řady dalších dárců se podařilo během 10 let znovu postavit 4,5 km úzkorozchodné dráhy, areál nádraží v Kolíně-Sendražicích a koncovou stanici v Býchorech. Velká čast trati byla postavena členy Klubu, zároveň se členové podílejí na opravách a rekonstrukcích lokomotiv a vagónů.
