Městské opevnění s Pražskou bránou - Turistická oblast KUTNOHORSKO KOLÍNSKO

Městské opevnění s Pražskou bránou

Kamenné opevnění Kouřimi bylo budováno současně s výstavbou města již v polovině 13. století a na jeho stavbu osobně dohlížel dle dochovaných záznamů král Přemysl Otakar II., který ho dával v roce 1261 za vzor i ostatním královským městům. Dnešní podoba dochovaného opevnění však pochází až z jeho přestavby po polovině 15. století.


Informace

Prstenec středověkých hradeb obepíná celé městské jádro o celkové délce 1250 metrů a oba hradební pásy od sebe odděluje 14 metrů široký parkán. Vnitřní hradební zeď vznikla jako první, patrně hned na počátku budování opevnění. Její hmota byla zpevněna pravoúhlými baštami, z nichž se do současné doby dochovala torza dvou. 

Uprostřed jednotlivých úseků vnitřního hradebního pásu byly do čtyř světových stran vystavěny vysoké hranolové městské brány: Pražská, Kolínská, Malotická a Olešecká a pod kostelem fortna, později zvaná Dřevařská nebo Katova. Dochovala se pouze severní Pražská brána, která unikla snahám o oživení města po velkém požáru v roce 1811, kdy se radnice rozhodla postupně uvolnit sevření města, čemuž padly postupně za oběť v roce 1840 Olešská brána, v roce 1841 Kolínská brána a nakonec v roce 1876 i Malotická brána. Ačkoliv Pražská brána byla snížena o jedno patro, přesto se řadí mezi naše nejlépe dochované raně gotické městské brány. Po husitských válkách byly všechny brány zesíleny postavením tzv. předbrání, z nichž se dochoval pouze zbytek půlválcové věže bývalé Malotické brány v podzemí kovárny p. Svobody čp. 136 (kovárna je vestavěna do bývalého předbrání, v roce 1868 rozšířena o dnešní obytný dům; tvar hradby silné 1,5 metru je zachován až z úrovně sklepa, při opravách domu byla objevena a zachována střílna). V roce 1914 vznikl na jižní straně města park Na Hradbách, který vyplňuje prostor bývalého parkánu a je ukončen mohutnou baštou.